Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1461/2013

26 Cdo 1461/2013

U S N E S E N Í

J. F.

Stavebnímu bytovému družstvu mladých Plzeň

, se sídlem Plzeň, Rolnické náměstí 13, IČ 00040061, zastoupenému Mgr. Davidem Navrátilem, advokátem se sídlem Plzeň, Nádražní 2744/14, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp.zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. listopadu 2012, č.j. -180, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám Mgr. Davida Navrátila, advokáta se sídlem Plzeň, Nádražní 2744/14, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň - město (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. 1. 2012, č.j. -148 (poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 14. 2. 2011, č.j. -80, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2011, č.j. -113, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení), opětovně zamítl žalobu na určení, že výpověď z nájmu bytu č. 22 o velikosti 2+1 nacházejícího se v domě v ulici S. v P., je neplatná; dále rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Plzni (soud odvolací) rozsudkem ze dne 20. 11. 2012, č.j. -180, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání podané žalobcem proti rozsudku odvolacího soudu, vydanému dne 20. 11. 2012, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací v souladu s čl. II bodem 7. , projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále „ ”).

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen v pořadí druhý rozsudek soudu prvního stupně, kterému sice předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, avšak jímž byla – stejně jako zrušeným rozhodnutím – žaloba zamítnuta; nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b) Dovolání tak může být přípustné podle (jež zůstává – i po jeho zrušení nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 21. 2. 2012, sp.zn. použitelné pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 /srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 3. 2012, sp.zn. ) jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl, resp. jejichž řešení v dovolání alespoň zpochybnil.

Dovolatelem označené otázky však zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládají. Posouzení otázky, zda je výkon práva v daném případě v rozporu s dobrými mravy, odvolacím soudem (soudem prvního stupně) může dovolací soud zpochybnit jen v případě, že jde o úvahu zjevně nepřiměřenou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp.zn. a ze dne 30. 11. 2004, sp.zn. ). V posuzované věci se však o takovou situaci nejedná. Odvolací soud (soud prvního stupně) ve svém rozhodnutí náležitě uvedl, proč v daném případě není (dle jeho názoru) dání Výpovědi (výkon vlastnického práva) v rozporu s dobrými mravy, přihlédl v souladu s ustálenou judikaturou k okolnostem jak na straně pronajímatele, tak na straně nájemce, přičemž jeho úvahy nejsou zjevně nepřiměřené, a to zejména (jak ostatně konstatovaly soudy obou stupňů) s ohledem na skutečnost, že žalobce porušil svou povinnost platit nájemné opakovaně.

Na otázkách, zda je povinností nájemce bytu vést si vlastní evidenci nájemních plateb a informovat se předem u pronajímatele o výši ročního nedoplatku nájemného, popř. nákladů za služby, a zda je povinností soudu zabývat se důkazem navrženým žalobcem k prokázání dlouhodobé nepřítomnosti v ČR, v důsledku které se nemohl dovědět o vzniku svého závazku uhradit pronajímateli dlužné nájemné, napadené rozhodnutí nespočívá. Odvolací soud (soud prvního stupně) totiž vycházel z toho, že žalovaný jako pronajímatel jej písemně vyzýval k úhradě, žalobce si však zásilku s výzvou nevyzvedl, přičemž tato skutečnost nemůže být k tíži pronajímatele, neboť je na žalobci, který se často dlouhodobě zdržuje mimo bydliště, aby si zajistil přebírání zásilek a řádné placení nájemného z bytu.

Ani otázka, zda „je řádným doručením tiskoviny – z něhož soud dovozuje vědomost žalobce o jeho povinnosti uhradit dlužnou částku žalovanému – důkazně neprokázané vhození nedoporučeného dopisu do poštovní schránky dostupné kterékoliv kolemjdoucí osobě a může být z tohoto fiktivního předpokladu tvrzeného soudu žalovaným soudem dovozeno, že žalobce byl s povinností uhradit dluh za nájemné v konkrétní výši seznámen“, jakož i námitky dovolatele, že o vyúčtovaném nedoplatku za služby nevěděl a vědět nemohl a že mu jeho výše nebyla sdělena, zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládají, neboť ve skutečnosti jeho námitky směřují vůči skutkovému zjištění a naplňují tak dovolací důvod podle , k němuž při posuzování přípustnosti dovolání podle přihlížet nelze. Totéž platí i ohledně jeho námitky, že dluh nedosahoval výše trojnásobky nájemného, neboť soudy vycházely z nesprávného matematického výpočtu.

Pokud dovolatel poukazoval na to, že ke dni podání výpovědi z nájmu bytu fakticky žádný dluh na nájemném či úhradách za služby spojené s užíváním bytu neměl, je třeba poukázat na ustálenou judikaturu dovolacího soudu (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2008, sp.zn. , a ze dne 9. 12. 2010, sp.zn. ), dle níž nelze naplnění výpovědního důvodu podle § 711 odst. 1 písm. b) obč.zák. podmiňovat tím, že v zákoně specifikované protiprávní jednání nájemce trvá i ke dni dání (doručení) výpovědi z nájmu bytu nájemci.

Námitkou, že mu s ohledem na skutečnosti uvedené v dovolání (zejména odmítnutí provedení důkazů) bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, pak dovolatel uplatňuje dovolací důvod podle , k němuž (jak je uvedeno již výše) přihlížet nelze. Ostatně řízení namítanou vadou netrpí, neboť soud prvního stupně náležitě zdůvodnil, proč považoval provedení dalších důkazů za nadbytečné.

O návrhu na odklad vykonatelnosti ( ), jenž neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání žalobce není podle přípustné. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů řízení dovolací soud rozhodl podle větu první, , a a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalovanému vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. S ohledem na to, že Ústavní soud České republiky nálezem ze dne 17. 4. 2013, sp.zn. , publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb. (s platností a účinností k 7. 5. 2013), zrušil , postupoval Nejvyšší soud při určení výše nákladů dovolacího řízení podle ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 117/1996 Sb.“). Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 1.500,- Kč ( , ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 ), a z částky 378,- Kč představující 21% DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2013

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á, CSc.

předsedkyně senátu