Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 311/14

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti V. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, zastoupeného JUDr. Evou Rotterovou, advokátkou, se sídlem Kuršova 990/20, Brno, proti usnesení Okresního soudu Brno-venkov č. j. -12 ze dne 19. 11. 2013, a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -21 ze dne 5. 12. 2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 23. 1. 2014 a kvalifikovaně doplněnou dne 28. 2. 2014 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno jeho ústavně zaručené právo na ochranu zdraví dle d.

Napadeným usnesením Okresního soudu Brno - venkov byl podle § 325 odst. 1 tr. ř. a contrario zamítnut návrh stěžovatele na přerušení výkonu trestu odnětí svobody. Stížnost stěžovatele Krajský soud v Brně dalším napadeným usnesením podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti rekapituluje obsah napadených rozhodnutí i svých podání adresovaných soudu prvního stupně a stížnostnímu soudu, přičemž vyslovuje přesvědčení, že nedostatečným posouzením jeho zdravotních potíží, vedoucím k zamítnutím návrhu na přerušení výkonu trestu bylo porušeno jeho ústavní právo na ochranu zdraví dle d (dále jen " ").

Po zvážení námitek stěžovatele a obsahu napadených rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Má-li být ústavní stížnost schopná věcného projednání, nestačí v ní odkázat na obsah podání adresovaných obecným soudům, jak v podstatě činí stěžovatel, neboť není úkolem Ústavního soudu, aby z těchto podání sám vyhledával ústavně právní argumentaci pro zdůvodnění ústavní stížnosti. Je nutné alespoň v nezbytném rozsahu předložit relevantní tvrzení, jimiž je namítaná protiústavnost napadených rozhodnutí založena (srov. usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

, dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelova argumentace však nad rámec odkazů na svá podání a obsah rozhodnutí nepřináší do posuzované věci nic nového a zcela postrádá ústavně právní rozměr.

Rozhodnutí soudu o přerušení výkonu trestu ve smyslu ustanovení § 325 odst. 1 věty před středníkem tr. ř. má fakultativní charakter, přičemž posouzení podmínek tohoto institutu náleží plně do pravomoci obecných soudů, které musí vzít v úvahu závažnost nemoci, kterou odsouzený trpí, možnosti věznice zajistit odpovídající léčebnou péči, jakož i délku zbytku nevykonaného trestu.

Jak vyplývá z obsahu napadených usnesení, oba soudy vyšly při posuzování zdravotního stavu stěžovatele z aktuálního vyjádření Odborné lékařské komise vězeňské služby, z něhož zjistily, že v případě stěžovatele se jedná o poúrazové vybočení nosní přepážky s omezením nosní ventilace, je sice indikována operační korekce, nicméně je odkladná, nikoliv akutní, a byl prozatím doporučen konzervativní postup. Odborná lékařská komise zhodnotila zdravotní stav stěžovatele jako stabilizovaný, který nezakládá důvod pro přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů, přičemž zdůraznila, že stěžovatel byl i ve výkonu trestu opakovaně vyšetřen specialisty, má zajištěna doporučená léčiva a je mu poskytována odpovídající péče. Pokud oba soudy na základě této lékařské zprávy dospěly ke shodnému závěru, že nebyl shledán zákonný podklad a důvod pro přerušení výkonu trestu, Ústavní soud v jejich řádně odůvodněných rozhodnutích neshledal žádné prvky libovůle. Za této situace považuje postup soudů za výraz nezávislého soudního rozhodování, do něhož není oprávněn zasahovat.

Ústavní soud nezjistil, že by stěžovateli bylo v rámci výkonu trestu upřeno právo na odpovídající zdravotní péči ve smyslu y. Z předmětné lékařské zprávy se nic takového nepodává a ani stěžovatel v tomto směru netvrdí žádné relevantní skutečnosti. Pokud je přesvědčen o akutnosti operačního zákroku, jedná se o jeho vlastní názor, nepodpořený příslušným vyjádřením lékařské komise, který sám o sobě porušení uvedeného článku nezakládá.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2014

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu