Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3575/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Ludvíka Davida a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jána Takáče, právně zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem, se sídlem Symfonická 1496/9, Praha 5, proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 10. 2013, č. j. , za účasti Okresního soudu v Karviné, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností ze dne 25. 11. 2013, která splňuje náležitosti předepsané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí obecného soudu.

Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 10. 2013, č. j. , byla stěžovateli podle § 152 odst. 1 písm. d) trestního řádu uložena povinnost nahradit náklady trestního řízení ve výši 4.000,- Kč. Rozhodnutí je zejména odůvodněno tím, že podle ustanovení § 153 odst. 1 trestního řádu ten, kdo zcela bezvýsledně podal návrh na obnovu řízení, je povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu, a to paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem, v daném případě 4.000, - Kč.

Stěžovatel dále uvádí, že toto usnesení mu bylo doručeno s již vyznačenou doložkou právní moci.

Podstata ústavní stížnosti se týká argumentu, že pokud je někomu uložena povinnost s odkazem na obecně závazný předpis Ministerstva spravedlnosti, přičemž však žádný konkrétní předpis uveden není, dochází k porušení práva na soudní ochranu podle y základních práva a svobod a práva na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel v této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1998, vydaný ve věci pod

sp. zn.

. Druhá formulovaná námitka se týká výše uvedeného doručení usnesení s již vyznačenou doložkou právní moci. Stěžovatel má za to, že rozhodnutí může nabýt právní moci teprve doručením, v daném případě však soud o právní moci rozhodl ještě předtím, než bylo usnesení doručeno.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud uvádí, že obecný soud v souzené věci správně aplikoval ustanovení § 153 odst. 1 trestního řádu, které přímo odkazuje na vyhlášku Ministerstva spravedlnosti č. , kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. Z ní pak byla i správně dovozena konkrétní výše, stanovená na částku 4 000,- Kč. K argumentu o neúplnosti odůvodnění, resp. k absenci určení aplikované vyhlášky, Ústavní soud dodává, že trvání na tomto postupu by se jevilo jako krajně formalistické. V souzené věci nelze uznat ani druhou formulovanou námitku, týkající se doručení usnesení s doložkou právní moci. Usnesení trestního soudu, proti němuž není stížnost přípustná, nabývá právní moci ihned, bez ohledu na doručení. Proto ani tomuto postupu obecného soudu nelze nic vytknout.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto ji podle , o Ústavním soudu, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2014

Kateřina Šimáčková, v.r.

předsedkyně senátu