Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1349/13

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Marie Měsíčkové, 2) Josefa Měsíčka, obou zastoupených JUDr. Josefem Šnejdou, advokátem, se sídlem Nerudova 21, České Budějovice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013 č. j. -489 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 10. 2011 č. j. -441, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Českých Budějovicích, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé se svou ústavní stížností domáhají zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013 č. j. -489 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 10. 2011 č. j. -441, jimiž podle jejich názoru byla porušena jejich základní práva na soudní ochranu ve smyslu a d (dále jen " "), jakož i jejich základní práva na ochranu vlastnictví, zaručená y.

2. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1193 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Při tomto posouzení v nynějším případě Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná.

3. Podle Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ve znění je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

4. Jak sami stěžovatelé uvedli ve své ústavní stížnosti, proti napadenému rozsudku Vrchního soudu v Praze podali také dovolání k Nejvyššímu soudu jako mimořádný opravný prostředek. Jak Ústavní soud zjistil z vlastní činnosti, Nejvyšší soud o dovolání stěžovatelů rozhodl usnesením ze dne 18. 7. 2013 č. j. -531, a to tak, že jej odmítl. Proti citovanému usnesení Nejvyššího soudu si stěžovatelé též již podali ústavní stížnost, která je zdejším soudem vedena pod

sp. zn.

.

5. Z uvedeného plyne, že stěžovatelé nedodrželi požadavek subsidiarity ústavní stížnosti, tj. před jejím podáním nevyčerpali všechny dostupné procesní prostředky k ochraně jejich práva, včetně dovolání, byť by se jednalo o "mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení". Ústavní soud zdůrazňuje, že s účinností novely č. , od 1. 1. 2013, již pro takové mimořádné opravné prostředky neplatí výjimka z povinnosti vyčerpat všechny dostupné procesní prostředky k ochraně práva, stanovená ustanovením části věty za středníkem ve znění účinném do 31. 12. 2012.

6. Ústavní soud též podotýká, že jeho aktuální rozhodnutí stěžovatele nemůže nijak poškodit, neboť jejich stížnost, a to včetně výtek proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Českých Budějovicích, bude projednána Ústavním soudem pod výše označenou

sp. zn.

.

7. S ohledem na shora uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než konstatovat, že ústavní stížnost stěžovatelů je nepřípustná ve smyslu , a jako takovou ji soudkyní zpravodajkou odmítnout dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2013

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka