Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2631/13

Ústavní soud rozhodl dne 3. října 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jana Filipa a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti Josefa Brašničky a Miloslavy Brašničkové, zastoupených Mgr. Jiřím Jaruškem, advokátem se sídlem Radniční 7a, 370 01 České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. června 2013 č. j. -428, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti stěžovatelé napadají v záhlaví usnesení označená rozhodnutí pro údajné porušení a d (dále jen "").

Stěžovatelé napadají usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích pouze v rozsahu té části jeho výroku, jímž byla žalovanému Štěpánu Machartovi uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců na nákladech odvolacího řízení částku 22 375,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich advokáta. Stěžovatelé s výší nákladů řízení nesouhlasí a tvrdí, že krajský soud při stanovení výše nákladů řízení postupoval nesprávně, neboť v projednávané věci byl každý z obou stěžovatelů oprávněn požadovat po žalovaném Štěpánu Machartovi vydání bezdůvodného obohacení v plném rozsahu samostatně, proto měl odvolací soud při stanovení odměny vycházet u každého z obou stěžovatelů z tarifní hodnoty 159 425,- Kč, tedy z celého předmětu odvolacího řízení, nikoli z jeho poloviny.

II.

Jak se zjišťuje z připojeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 6. 2013 č. j. -428, krajský soud zastavil odvolací řízení a žalovanému uložil povinnost zaplatit každému ze žalobců na nákladech odvolacího řízení částku 22 375,60 Kč.

Při stanovení výše nákladů řízení odvolací soud vycházel z ustanovení za použití ustanovení věta prvá za situace, v níž žalovaný z procesního hlediska zavinil zastavení odvolacího řízení a byl tedy povinen zaplatit žalobcům náklady řízení, které sestávají z odměny za jejich právní zastoupení v odvolacím a dovolacím řízení a ze zaplaceného soudního poplatku. Odměnu advokáta soud stanovil podle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. , zejména vycházel z ustanovení bodu 5 a a při stanovení sazby mimosmluvní odměny vyšel z tarifní hodnoty 79 712,50 Kč u každého účastníka. Protože v daném řízení advokát zastupoval dvě osoby, šlo o částku 3 440,- Kč. Jestliže advokát učinil celkem čtyři úkony právní služby, pak při připočtení poloviny režijních paušálů, 21 % DPH a poloviny soudního poplatku činí náklady každého účastníka částku 22 375,- Kč.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud se otázkou nákladů řízení zabýval v celé řadě svých rozhodnutí. Ústavní soud především uvádí, že k problematice rozhodování obecných soudů o náhradě nákladů řízení a k jeho reflexi z hlediska zachování práva na spravedlivý proces se ve své rozhodovací praxi opakovaně vyjadřuje rezervovaně tak, že tato problematika zpravidla nemůže být předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení, i když se může citelně dotknout některého z účastníků řízení, obvykle nedosahuje intenzity zakládající porušení jejich základních práv a svobod. Rozhodování o nákladech řízení před obecnými soudy je zásadně jejich doménou, neboť se zde zobrazují aspekty nezávislého soudního rozhodování; Ústavní soud není tudíž oprávněn v detailech přezkoumávat jednotlivá rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení. Otázka náhrady nákladů řízení by mohla nabýt ústavněprávní dimenzi toliko v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což by mohlo nastat v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, v nichž by byl obsažen např. prvek svévole. Případy, kdy Ústavní soud ústavní stížnost otevřel věcnému posouzení, jsou proto výjimečné. Podrobnější argumentace, z níž Ústavní soud konstantně vychází při rozhodování o nákladech řízení, je obsažena např. v usneseních

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

a dalších, dostupných na http://nalus.usoud.cz; na odůvodnění těchto judikátů je možno odkázat i v této věci.

V projednávané věci Ústavní soud žádné extrémní vybočení z pravidel upravených vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. nezjistil, v napadené části výroku odvolacího soudu neshledal při stanovení výše nákladů řízení ani prvky svévole, které by vyžadovaly zásah Ústavního soudu z důvodu porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelů.

Ze všech výše vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. října 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu