Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1934/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti společnosti SOLAR PROTECTION, s. r. o., se sídlem Česká 283, 664 31 Česká, zastoupené Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem se sídlem Čechyňská 16, 602 00 Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2013 č. j. - 26, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 11. 2012 č. j. - 30, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2012 č. j. 797/12 - 1200 a proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 7. 12. 2011 č. j. 469953/11/077910302673, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva vlastnit majetek ve smyslu d (dále jen ""), y základních práv Evropské unie a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a dále k porušení práva na svobodu podnikání ve smyslu y a y základních práv Evropské unie. Porušeny měly být také principy rovnosti osob před zákonem a zásada zákazu diskriminace.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí, uzavřela stěžovatelka se společností E.ON Distribuce, a. s., smlouvu o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje. Výkupní cena však nebyla stěžovatelce uhrazena v plné výši, jelikož z ní byla provedena srážka odvodu za elektřinu ze slunečního záření podle a násl. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Stěžovatelčina stížnost na postup plátce daně byla napadeným rozhodnutím Finančního úřadu v Českých Budějovicích zamítnuta. Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítlo Finanční ředitelství v Českých Budějovicích. Žalobu ve správním soudnictví zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích a zamítnuta byla i posléze podaná kasační stížnost. Obecné soudy se při svém rozhodování řídily nálezem Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 15. 5. 2012, v němž bylo konstatováno, že předmětná ustanovení nejsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Stěžovatelka proto následně podala ústavní stížnost. Ačkoli si je vědoma existence výše uvedeného nálezu, domnívá se přesto, že předmětná ustanovení jsou v rozporu s jejími (výše vyjmenovanými) ústavně zaručenými právy, a Nejvyššímu správnímu soudu proto vyčítá, že věc v souladu s ustanovením y nepředložil Ústavnímu soudu.

Ústavní soud došel k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud předně podotýká, že podaná ústavní stížnost se argumentačně zcela a doslovně shoduje se stěžovatelčinou ústavní stížností, kterou Ústavní soud odmítl usnesením

sp. zn.

ze dne 15. 7. 2013. V tom bylo vysvětleno, že podle výše uvedeného nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

je ustanovení až 7i v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Ústavní soud taktéž uvedl, že ačkoli podle citovaného nálezu nelze vyloučit, že v individuálních případech může některé z ustanovení a násl. narušit základní práva a svobody jednotlivce, stěžovatelka neprokázala (ani netvrdila), že by na ni některé z těchto ustanovení doléhalo likvidačním způsobem či způsobem zasahujícím samotnou majetkovou podstatu výrobce v rozporu s y, což je pro úspěšnost ústavní stížnosti v dané věci nezbytné. Vzhledem k tomu, že argumentace obou ústavních stížností je zcela totožná, uplatní se závěry uvedené v usnesení

sp. zn.

i pro nyní projednávanou věc, a Ústavní soud tak na ně pro stručnost ve zbytku odkazuje.

Stěžovatelku je taktéž možno odkázat na výše uvedený a jí dobře známý nález Ústavního soudu

sp. zn.

. Přestože totiž stěžovatelka uvádí, že její ústavní stížnost spočívá na odlišných argumentech, než kterými se Ústavní soud v citovaném nálezu zabýval, opak je ve skutečnosti pravdou. Plénum Ústavního soudu posoudilo soulad předmětných ustanovení se všemi relevantními lidskými právy a svobodami, tedy včetně těch, jejichž porušení se domáhala stěžovatelka. Z toho důvodu pak ani nelze Nejvyššímu správnímu soudu vyčítat, že nepostupoval podle y, jelikož k takovému postupu zjevně nebyl důvod.

Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Soudce Vojen Güttler, uvedený v akceptačním dopise k této ústavní stížnosti, byl v souladu s rozvrhem práce Ústavního soudu (přístupný na www.usoud.cz) nahrazen soudkyní Kateřinou Šimáčkovou. Soudce Jaroslav Fenyk byl v souladu s rozvrhem práce nahrazen soudcem Ludvíkem Davidem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. září 2013

Ludvík David, v. r.

předseda senátu