Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2322/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou a. s., Jiráskova 506, Rychnov nad Kněžnou, zastoupené JUDr. Petrem Nuckollsem, advokátem se sídlem v Ústí nad Orlicí, Barcalova 2, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 9. 2012 č. j. -55, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 2013 č. j. -66 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2013 č. j. -80, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností napadeným rozsudkem ze dne 5. 9. 2012 č. j. -55 Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu stěžovatelky proti žalované Vlastě Peterové o zaplacení směnečné sumy 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předložená směnka je neplatná pro neurčité datum splatnosti.

Usnesením ze dne 16. 1. 2013 č. j. -66 tento soud zamítl návrh stěžovatele na vydání doplňujícího rozsudku, když uplatnil názor, že pro jeho vydání nepostačí argument, že se soud při rozhodování nezabýval dalším důvodem uplatněného nároku, jmenovitě existencí pohledávky vzniklé z titulu nezaplacení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Též ústavní stížností napadeným rozhodnutím Vrchní soud v Praze toto usnesení krajského soudu potvrdil, neboť se stěžovatel svým návrhem fakticky nedomáhal doplněním rozsudku o chybějící výrok, ale posouzení dalších skutkových tvrzení, jimiž svůj nárok odůvodnil.

V ústavní stížnosti stěžovatel výše uvedeným závěrům soudů oponuje s tvrzením, že mu soudy svým nesprávným postupem odepřely právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu, zaručené v d.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d) y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "].

V této věci shledává Ústavní soud určujícím, že i nyní posuzovaná ústavní stížnost se z hlediska obsahu a vymezení rozhodné materie, a především vymezením stížnostních námitek, v rozhodném smyslu zcela identifikuje s námitkami, obsaženými v jiných ústavních stížnostech v obdobných právních věcech, které Ústavní soud již dříve usneseními ze dne 28. 3. 2013 sp. zn. , ze dne 24. 6. 2013 sp. zn. , ze dne 18. 7. 2013 sp. zn. 1732/13, ze dne 12. 6. 2013

sp. zn.

a

sp. zn.

, jakož i ze dne 24. 6. 2013

sp. zn.

odmítl jako opožděné v části, v níž směřovaly proti rozsudkům krajského soudu (jimiž bylo rozhodnuto o žalobách na plnění) a zčásti jako nepřípustné, jestliže stěžovatel před jejich podání nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv (jmenovitě dovolání k Nejvyššímu soudu).

Ani nyní nemá Ústavní soud důvodu se jakkoliv odchýlit od závěrů, vyslovených ve výše uvedených rozhodnutích; stěžovateli jsou dostatečně známy, proto postačí na podrobná odůvodnění těchto usnesení odkázat.

Z posuzované ústavní stížnosti a k ní přiložených listin je totiž zjevné, že v části směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 9. 2012 č. j. -55 jde (i zde) o návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, jestliže napadený rozsudek byl stěžovateli doručen již dne 13. 9. 2012, pročež musí být odmítnut [ ve spojení s , ve znění do 31. 12. 2012]; přitom návrh na doplnění rozsudku podle ani rozhodnutí o něm nemá na běh lhůty pro podání ústavní stížnosti žádný vliv.

V části, v níž ústavní stížnost směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze a jemu předcházejícímu usnesení krajského soudu o návrhu na vydání doplňujícího rozsudku, jde pak - stejně jako v předchozích (výše označených) věcech - o návrh nepřípustný, neboť platí, že "účastník odvolacího řízení, který tvrdí, že rozhodnutím odvolacího soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, se může domáhat ústavní stížností jejich ochrany pouze tehdy, pokud předtím řádně a účinným způsobem vyčerpal dovolání přípustné podle , ve znění " (srov. usnesení ze dne 28. 3. 2013

sp. zn.

); takto však stěžovatel nepostupoval a proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele odmítnout i v této části [ ve spojení s , ve znění ].

K odmítnutí návrhu podle označených ustanovení je povolán soudce zpravodaj.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2013

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj