Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1656/13

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky Bc. Lenky Janouškové, zastoupené JUDr. Táňou Fízeľovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Všehrdova 525, Uherské Hradiště, směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížnost, doručená Ústavnímu soudu dne 22. 5. 2013, směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. . Tímto usnesením bylo podle (dále jen " ") zastaveno řízení o odvolání matky - stěžovatelky proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 5. 2012 č. j. -16, jímž bylo k návrhu otce Martina Janouška nařízeno předběžné opatření ve věci úpravy styku otce s nezletilými dětmi od 4. 5. 2012 do 8. 5. 2012. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že napadené usnesení bylo soudem prvního stupně odvolacímu soudu předloženo k rozhodnutí o odvolání až poté, co pozbylo účinnosti. Rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně, které mělo být předmětem odvolacího řízení, v době rozhodování odvolacího soudu podle názoru tohoto soudu již neexistovalo a nebyla tedy splněna podmínka, za níž mohl odvolací soud o odvolání matky věcně rozhodnout.

Tímto rozhodnutím Krajského soudu v Brně došlo podle stěžovatelky k porušení jejího práva na spravedlivý proces a přístup k soudu zakotvený v článku 36 odst. 1 a 2 d a v článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle názoru stěžovatelky byl postupem Krajského soudu v Brně porušen také princip rovnosti účastníků v řízení zakotvený v článku 37 odst. 3 d. Současně stěžovatelka požádala Ústavní soud, aby ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), náklady na její právní zastoupení uhradil stát a v případě, že Ústavní soud této žádosti nevyhoví, aby bylo stěžovatelce podle přiznáno právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané .

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita, kdy jsou především obecné soudy povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve není-li zjednána náprava v režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, a to v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Ústavní stížnost tak lze podat pouze tehdy, pokud byly před jejím podáním vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon účastníku řízení k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se podle rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

Ústavní soud v této souvislosti poukazuje na ustanovení , podle kterého může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Podaná ústavní stížnost pak směřuje právě proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým bylo zastaveno řízení o odvolání stěžovatelky. Stěžovatelka však v podané ústavní stížnosti neuvádí, že by tento mimořádný opravný prostředek, tedy žalobu pro zmatečnost podle , uplatnila a postup odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno odvolací řízení, učinila předmětem žaloby pro zmatečnost.

Vzhledem k neuplatnění mimořádného opravného prostředku a v souladu se svou ustálenou judikaturou (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 12. 6. 2013, usnesení

sp. zn.

ze dne 29. 1. 2013,

sp. zn.

ze dne 20. 2. 2012,

sp. zn.

ze dne 13. 9. 2011, dostupné na http://nalus.usoud.cz) musel Ústavní soud učinit závěr, že předložená ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná.

Jelikož nebyly naplněny podmínky uvedené v ustanovení , nebylo možno rozhodnout, že náklady na právní zastoupení stěžovatelky hradí stát a současně nebylo vyhověno ani žádosti stěžovatelky, aby jí podle ustanovení bylo přiznáno právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Z vyložených důvodů nezbylo než ústavní stížnost pro nepřípustnost odmítnout podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2013

Jaroslav Fenyk, v. r.

soudce Ústavního soudu