Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1108/13

Ústavní soud rozhodl dne 7. května 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele RH leas, s. r. o. "v likvidaci", IČ 005 62 386 se sídlem Bruntál, Třída práce 15/1710, zastoupeného JUDr. Radkem Závodným, advokátem se sídlem Praha 5, Duškova 917/4, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. prosince 2012 č. j. -992, Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. dubna 2010 č. j. -591 a Okresního soudu v Bruntále ze dne 27. dubna 2009 č. j. -465, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že dle jeho domněnky byla jimi poškozena jeho práva plynoucí z d, jakož i z y ČR. Poukázal na důvody, pro které jako povinný podal návrh na zastavení exekuce nařízené Okresním soudem v Bruntále dne 19. 8. 2002, když na straně oprávněného došlo k takové změně, pro kterou další vedení předmětného exekučního řízení považoval za vyloučené. Jeho návrh byl zamítnut, a proto podal proti usnesení soudu I. stupně odvolání. Krajský soud v Ostravě odvolání nevyhověl, rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále potvrdil, dovolání, které poté podal, Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné. S jeho závěry vyslovil nesouhlas a zejména pak poukázal na to, že se dovolací soud s jeho zásadními námitkami nevypořádal, své rozhodnutí řádně neodůvodnil, a proto se dle jeho přesvědčení dopustil libovůle, výroky soudu I. a II. stupně označil za svévolné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal usnesení soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh povinných na zastavení exekuce a na její odklad - pro její vedení ve prospěch dvou oprávněných a pro učiněná zjištění a za použití výkladu a , ve spojení s exekučního řádu, dospěl důvodně k závěru, že Okresní soud v Bruntále rozhodl správně a jeho rozhodnutí proto potvrdil. Nejvyšší soud poukazem na obsah exekučního titulu, ze kterého odvolací soud vycházel, když jeho obsahem byl vázán, na správný názor odvolacího soudu - že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jakož i poukazem na svou ustálenou judikaturu, opodstatněně dovolání stěžovatele jako nepřípustné odmítl a své rozhodnutí přiléhavě odůvodnil.

Pro výše uvedené byl návrh pro jeho zjevnou neopodstatněnost odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu