Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1005/13

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudkyní zpravodajkou ve věci stěžovatelů Mgr. Štěpána Holuba, PhDr. Bohuslava Musila a Luboše Redla, právně zastoupených advokátkou JUDr. Bohumilou Holubovou, Za Poříčskou bránou 21/365, Praha 8, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2013, č. j. -182, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 22. 3. 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví citovaného rozsudku městského soudu. Své podání spojila stěžovatelka s návrhem na odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozsudku.

II.

Stěžovatelé vstoupili do řízení jako vedlejší účastníci na straně žalovaného a s jeho souhlasem poté, kdy podal odvolání proti rozsudku soudu prvého stupně, a to na základě usnesení Městského soudu č. j. -173 ze dne 7. 12. 2012. Na prvním jednání po tomto vstupu stěžovatelů do řízení, které proběhlo 19. 2. 2013, stěžovatelé v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhli důkazy k prokázání svých tvrzení. Městský soud návrhy na provedení dokazování zamítl s odůvodněním, že byly navrženy až v odvolacím řízení, a bezprostředně nato vydal rozsudek v neprospěch žalovaného a stěžovatelů. Postupem obecného soudu se stěžovatelé cítí být poškození ve svých základních právech, jež jsou jim garantovány d.

III.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání věci, vždy zkoumá formální náležitosti ústavní stížnosti a splnění zákonných podmínek její projednatelnosti. K podání ústavní stížnosti je ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), oprávněna fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , z něhož vzešel ústavní stížností napadený rozsudek, stěžovatelé vystupovali jako vedlejší účastníci na straně žalovaného ( ). Ústavní soud ve své rozhodovací praxi již dříve vyložil, že "vedlejší účastenství je jak v řízení před obecnými soudy, tak před Ústavním soudem zákonem konstruováno jako procesní institut podpory účastníka řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, což ve svých důsledcích znamená, že vedlejší účastník sám řízení o ústavní stížnosti zahájit nemůže" (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 13. 2. 2001,

sp. zn.

ze dne 25. 4. 2007,

sp. zn.

ze dne 16. 1. 2008 a

sp. zn.

ze dne 24. 9. 2008; rozhodnutí jsou dostupná v elektronické formě na http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud ověřil, že žalovaný, na jehož straně se stěžovatelé - jak bylo naznačeno výše - účastnili řízení coby vedlejší účastníci, ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze nepodal. Tím byla nastolena situace, že ústavní stížnost podaná jen stěžovateli nemohla být věcně posuzována ani jako podání, jímž by stěžovatelé v řízení před Ústavním soudem podporovali ústavněprávní argumentaci žalovaného účastníka, který v řízení před obecnými soudy neuspěl. Z řečeného plyne, že při neexistenci ústavní stížnosti žalovaného je vyloučeno proti jeho vůli - byť jen mlčky vyjádřené - učinit předmětem meritorního přezkumu ze strany Ústavního soudu rozhodnutí, které se dotýká především jeho zájmů (obdobně viz rozhodnutí Ústavního soudu zmiňovaná výše).

Tato okolnost (tj. procesní postavení stěžovatelů v řízení před obecnými soudy) se logicky (a pro stěžovatele nepříznivě) promítá do otázky hodnocení jeho aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud rozhodl o předmětné ústavní stížnosti bez zbytečného odkladu, nerozhodoval o odkladu vykonatelnosti ( ) ústavní stížností napadeného rozsudku.

Jestliže stěžovatelé podali ústavní stížnost, učinili tak coby subjekt nelegitimovaný, resp. zjevně neoprávněný, v důsledku čehož nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2013

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj