Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3419/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti 1/ Martina Čecha a 2/ Jany Čechové, právně zastoupených Mgr. Markem Novotným, advokátem, sídlem Panská 397/2, Brno, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2019 č. j. -244, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 22. 10. 2019, stěžovatelé podle a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), navrhovali zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Podle tvrzení stěžovatelů byla napadeným rozhodnutím porušena jejich ústavně zaručená základní práva podle a d a Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně ve věci žaloby žalobkyně ISTIMA a. s. v likvidaci proti žalované Václavě Siegrové o náhradu škody, o návrhu na nařízení předběžného opatření, usnesením ze dne 22. 5. 2019 č. j. -159 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 28. 5. 2019 č. j. -166 rozhodl ve výroku I. tak, že žalovaná je povinna zdržet se dispozic s nemovitostmi v usnesení podrobně popsanými, jež se nacházejí v k. ú. H. V předmětném řízení mají stěžovatelé postavení vedlejších účastníků řízení a proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání, ve kterém namítali, že podstatnou část kupní ceny nemovitostí, tj. částku 5 791 712,30 Kč zaplatili v souladu s kupní smlouvou, přičemž v důsledku předběžného opatření ze dne 11. 7. 2016 návrh na vklad vlastnického práva v jejich prospěch a vklad zástavního práva ve prospěch Raiffeisenbank a. s. nemohly být řádně provedeny a byly tak zamítnuty. Vrchní soud v Praze ústavní stížností napadeným usnesením usnesení Krajského soudu v Plzni ve výroku I. potvrdil.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k meritornímu přezkumu napadeného rozhodnutí, vždy zkoumá formální náležitosti ústavní stížnosti a splnění zákonných podmínek předpokládaných , jímž je Ústavní soud podle y vázán. Podle ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. Aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti je tudíž omezena na účastníky řízení, v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno a věcný přezkum je vyloučen, neboť stěžovatelům nesvědčí postavení osob oprávněných k podání ústavní stížnosti, a to z níže vyložených důvodů (k tomu srov. např. usnesení ze dne 30. 4. 2013

sp. zn.

).

4. V řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. -166, z něhož vzešlo ústavní stížností napadené usnesení, stěžovatelé vystupovali jako vedlejší účastníci ( ). Ústavní soud ve své rozhodovací praxi již dříve vyložil, že "vedlejší účastenství je jak v řízení před obecnými soudy, tak před Ústavním soudem zákonem konstruováno jako procesní institut podpory účastníka řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, což ve svých důsledcích znamená, že vedlejší účastník sám řízení o ústavní stížnosti zahájit nemůže" (srov. usnesení ze dne 13. 2. 2001

sp. zn.

, ze dne 25. 4. 2007

sp. zn.

, ze dne 16. 1. 2008

sp. zn.

a ze dne 24. 9. 2008

sp. zn.

).

5. Ústavní soud ověřil, že žalovaná Václava Siegrová ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze nepodala. Tím byla nastolena situace, že ústavní stížnost podaná jen stěžovateli nemohla být věcně posuzována ani jako podání, jímž by stěžovatelé v řízení před Ústavním soudem podporovali ústavněprávní argumentaci žalovaného účastníka. Z řečeného plyne, že při neexistenci ústavní stížnosti žalované je vyloučeno proti její vůli - byť jen mlčky vyjádřené - učinit předmětem meritorního přezkumu ze strany Ústavního soudu rozhodnutí, které se dotýká především jejich zájmů (obdobně viz rozhodnutí Ústavního soudu zmiňovaná výše). Tato okolnost (tj. procesní postavení stěžovatelů v řízení před obecnými soudy) se logicky (a pro stěžovatele nepříznivě) promítá do otázky hodnocení jejich aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti. Ústavní soud v tomto kontextu dospěl k závěru, že stěžovatelé nejsou osobami oprávněnými k podání ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze, neboť byli toliko vedlejšími účastníky řízení před tímto soudem.

6. Z uvedeného plyne, že stěžovatelé podali ústavní stížnost jako subjekt nelegitimovaný, resp. zjevně neoprávněný, v důsledku čehož nezbylo než soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. dubna 2020

David Uhlíř v. r.

soudce zpravodaj