Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 666/13

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Ester Štěpánové, právně zastoupené advokátem JUDr. Lubomírem Müllerem, Symfonická 1496/9, Praha 5, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 7. 2012 č. j. -20 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2013 č. j. -43, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 18. 2. 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Stěžovatelka se domáhala na vedlejším účastníkovi náhrady nemajetkové újmy ve výši 30.000,- Kč s tím, že dne 16. 1. 2008 podala u Městského soudu v Brně žalobu na zaplacení částky 5.965,- Kč. Tato žaloba byla vedena u Městského soudu v Brně pod sp. zn. . Dne 16. 10. 2008 bylo řízení přerušeno z důvodu prohlášení konkurzu na majetek žalované. Řízení trvalo v době rozhodování soudu prvního stupně čtyři roky a pět měsíců. Ve věci žaloby vedené Městským soudem v Brně pod sp. zn. byly podány i stížnosti na průtahy, která byla předsedkyní soudu shledána jako nedůvodná. Další stížnosti, podané předsedovi Krajského soudu v Brně, byly shledány rovněž nedůvodnými.

Stěžovatelka pokládá dobu řízení od 16. 1. 2008 u Městského soudu v Brně pod. sp. zn. za objektivně nepřiměřenou. Na tom nemění nic skutečnost, že řízení je od 16. 10. 2008 přerušeno na dobu neurčitou. V souvislosti s probíhajícím konkurzním řízením stěžovatelka připomněla, že správce konkurzní podstaty již dne 30. 6. 2011 upozornil soud na to, že dochází k maření výkonu jeho funkce a žádal soud o rychlé přijetí nutných opatření. K tomu však nedošlo. Stěžovatelka je toho názoru, že pokud se ani po pěti letech nemůže domoci u soudu svého práva v jednoduchém sporu, dochází tím k zásahu do jejího ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Rozhodováním obecných soudů o nárocích plynoucích ze se Ústavní soud zabývá opakovaně a zcela respektuje, že je zcela v pravomoci právě obecných soudů posoudit existenci podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, jakož i případné poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

V projednávané věci má Ústavní soud za to, že obecné soudy postupovaly v mezích zákona. S ohledem na probíhající konkurzní řízení nelze jejich závěry označit jako extrémně nesouladné s vykonanými skutkovými zjištěními a z ústavněprávního hlediska obstojí.

Ústavní soud uzavírá, že napadené rozhodnutí nevykazuje prvky libovůle, nebylo zjištěno, že by právní závěry soudu byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývaly (srov. rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

). Zároveň také připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další).

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu