Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2733/12

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky jménem Lucia Novanská, zastoupené Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem, se sídlem Revoluční 1, 110 00 Praha, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v provedení prohlídky jiných prostor Policií České republiky, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odborem závažné hospodářské trestné činnosti dne 15. května 2012 ve věci vedené pod sp. zn. ČTS: OKFK-268/TČ-2011-200231, a dále v přezkumu provedení této prohlídky Krajským státním zastupitelstvím v Praze, č. j. KZV 60/2012-428, za účasti Policie České republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odboru závažné hospodářské trestné činnosti a Krajského státního zastupitelství v Praze jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 7. 2012, stěžovatelka napadla provedení prohlídky jiných prostor Policií České republiky, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Odborem závažné hospodářské trestné činnosti (dále jen "policie") dne 15. května 2012 ve věci vedené pod sp. zn. ČTS: OKFK-268/TČ-2011-200231 (dále jen "prohlídka jiných prostor"). Rovněž napadla přezkum provedení této prohlídky provedený dle § 157a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád"), Krajským státním zastupitelstvím v Praze (dále jen "státní zastupitelství"), č. j. KZV 60/2012-428, které ji dopisem ze dne 4. 7. 2012 informovalo, že neshledalo v postupu policie závad.

Navrhovatelka policii vytýká, že v rámci proti ní vedeného trestního řízení provedla prohlídku jiných prostor ve 3. nadzemním podlaží příslušné budovy, ačkoliv v daném příkazu k prohlídce jiných prostor je, mimo ostatní identifikační údaje s faktickým stavem souladné, uvedeno "v 1. podlaží". Dle navrhovatelky tedy byla prohlídka provedena v jiných prostorách, než na které se předmětný příkaz vztahuje. K žádosti o přezkoumání postupu policie ve smyslu § 157a trestního řádu státní zastupitelství sdělilo, že žádné porušení právních předpisů neshledalo, kdy policejní orgán použil termínu podlaží jako synonymum pojmu patro. S tímto názorem však stěžovatelka nesouhlasí.

Stěžovatelka je přesvědčena, že popsaným způsobem bylo porušeno její základní právo na soukromí podle d (dále jen ""), právo na spravedlivý proces podle y a právo vlastnit majetek dle y. Navrhuje, aby Ústavní soud zakázal policii a státnímu zastupitelství pokračovat v porušování těchto jejích práv a přikázal jim obnovit stav před porušením tím, že vyjmou při předmětné prohlídce zajištěné věci z trestního spisu a vydají je stěžovatelce.

II.

, o Ústavním soudu (dále jen ""), rozeznává podle svého jako zvláštní kategorii návrhů návrhy zjevně neopodstatněné. Tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pokud takto Ústavní soud dojde k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter řízení kontradiktorního.

III.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud konstatuje, že projednávaná ústavní stížnost, respektive v ní uplatněné námitky, jsou obdobné, jako námitky již řešené Ústavním soudem v rámci obdobné ústavní stížnosti společnosti ML Compet, a. s., v jejíchž prostorách byla předmětná prohlídka jiných prostor prováděna, vedené pod

sp. zn.

, která byla již dříve odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. V důsledku toho jsou obdobné i důvody, pro které nelze uplatněným námitkám přisvědčit.

Jak již Ústavní soud připomněl ve svém usnesení

sp. zn.

, ke kautele akceptovatelné přesnosti, respektive určitosti vymezení právně relevantních skutečností, se Ústavní soud vyjádřil v řadě svých rozhodnutí. V nálezu

sp. zn.

jednak ve vztahu k listinám vyhotoveným soudem vyslovil, že "jakékolivy (...) musejí přiměřeně povaze věci vykazovat náležitou určitost (objektivní seznatelnost)" a že "neurčitost některých údajů na relevantních listinách (...), na jejichž vyhotovení se soud podílí, nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (y ČR), toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení jejich obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů. Jak zřejmo, vždy je tedy nutno vycházet z konkrétních okolností věci, zejména posouzení kontextuálního."

Z nálezu

sp. zn.

se potom podává, že Ústavní soud ohledně určitosti vymezení pojmových znaků příkazu k domovní prohlídce (a fortiori takto rovněž i prohlídce jiných prostor) shledává ústavně přijatelným i takové vymezení, kdy příslušný pojmový znak je z odůvodnění tohoto příkazu, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (alespoň interpretací) seznatelný. Toliko v opačném případě, není-li tomu tak, trpí příkaz závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem již ústavně zaručeného práva bezprostředně dotýká. Uvedené lze nepochybně přiměřeně vztáhnout i na identifikaci prostor, v nichž prohlídku policejní orgán provádí.

V projednávané věci Ústavní soud shledává, že v příslušném příkazu k prohlídce jiných prostor jsou tyto identifikovány mimo jiné jako "kancelářské prostory užívané společností ML Compet a. s. IČ 27627136" s přesným označením budovy (obec, ulice včetně čísla popisného i orientačního) a vymezením parcely, na níž se tato budova nachází. Ze specifik daného případu plyne, že společnost ML Compet a. s. jiné kancelářské prostory, než ony, ve kterých byla prohlídky provedena, v takto označené budově neužívá. Důsledkem posouzení kontextuálního - aniž by bylo třeba za této situace brát v úvahu pojmy podlaží a patro, případně jejich relace - je (i z pohledu účelu požadavku přesné identifikace jiných prostor v příslušném příkazu soudu k jejich prohlídce) závěr, že nemohlo dojít k záměně příslušných jiných prostor a v tom rámci byl určen dostatečně určitě rovněž rozsah prováděné prohlídky.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za zjevně neopodstatněnou a podle , o Ústavním soudu, ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. března 2013

Ivana Janů, v.r.

předsedkyně senátu