Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2732/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky ML Compet, a. s., IČ: 27627136, se sídlem Revoluční 655/1, 110 00 Praha 1, zastoupené Mgr. Lukášem Eichingerem, advokátem se sídlem Revoluční 3, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu veřejné moci, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla postup policejního orgánu, spočívající "ve vstupu do kancelářských prostor" jí užívaných, nacházejících se ve 3. nadzemním podlaží budovy č. p. XY v ulici R. v Praze 1 - Starém Městě, realizovaný při prohlídce jiných prostor provedené Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, dne 15. května 2012 na základě příkazu k prohlídce jiných prostor ze dne 11. května 2012 č. j. -31 vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem.

Navrhovatelka policejnímu orgánu vytkla, že provedl prohlídku prostor ve 3. nadzemním podlaží, ačkoliv v citovaném příkaze k prohlídce jiných prostor, mimo ostatní identifikační údaje s faktickým stavem souladné, je uvedeno "v 1. podlaží". V tom ovšem navrhovatelka žádné kancelářské prostory neužívá. Navrhovatelka tudíž namítá, že prohlídka byla provedena dle ní v jiných prostorách, než na které se předmětný příkaz vztahuje. K žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu ve smyslu § 157a trestního řádu krajský státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze přípisem ze dne 4. července 2012 č. j. KZV 60/2012-428 navrhovatelce sdělil, že žádné porušení právních předpisů neshledal. V reakci na uvedenou námitku navrhovatelky konstatoval, že policejní orgán použil termínu podlaží jako synonymum pojmu patro. S tímto názorem státního zástupce na určitost vymezení jiných prostor, v nichž má být provedena prohlídka, navrhovatelka nesouhlasí a realizovanou prohlídku kancelářských prostor, jež užívá, považuje z tohoto důvodu za protiústavní. Namítá, že nelze akceptovat stav, kdy by v příkazu k prohlídce jiných prostor mohlo být použito takového termínu, na jehož základě by bylo možné provést prohlídku v různých prostorech, a tedy zcela libovolně dle výkladu policejního orgánu.

V důsledku uvedeného se navrhovatelka domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že vstupem do kancelářských prostor jí užívaných, nacházejících se ve 3. nadzemním podlaží budovy č. p. XY v ulici R. v Praze 1 - Starém Městě, realizovaném při prohlídce jiných prostor provedené Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, dne 15. května 2012 a provedením této prohlídky jiných prostor, jakož i odnětím věcí při prohlídce, jak jsou uvedeny v protokolu o této prohlídce, bylo porušeno její základní právo na ochranu sídla ve smyslu , 2, základní právo na soukromí dle a právo vlastnit majetek dle y základních práva svobod. Dále navrhovatelka požaduje, aby Ústavní soud zakázal policejnímu orgánu, který domovní prohlídku provedl, pokračovat v porušování označených základních práv a přikázal mu obnovit stav před tímto porušením, a to vydáním věcí zajištěných při prohlídce jiných prostor vykonané dne 15. května 2012.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Předně je zapotřebí zdůraznit, že navrhovatelka nenapadá označený příkaz k prohlídce jiných prostor, ale toliko na něj navazující postup policejního orgánu, přičemž tak činí pouze v rozsahu námitky (dle ní libovůli umožňující) identifikace prostor, na něž se soudem vydaný příkaz vztahuje.

Ke kautele akceptovatelné přesnosti, resp. určitosti vymezení právně relevantních skutečností se Ústavní soud vyslovil v celé řadě nálezů.

V nálezu

sp. zn.

jednak ve vztahu k listinám vyhotoveným soudem vyslovil, že "jakékoliv y ... musejí přiměřeně povaze věci vykazovat náležitou určitost (objektivní seznatelnost)" a že "neurčitost některých údajů na relevantních listinách ..., na jejichž vyhotovení se soud podílí, nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu ( y ČR), toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení jejich obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů. Jak zřejmo, vždy je tedy nutno vycházet z konkrétních okolností věci, zejména posouzení kontextuálního." (ostatně naprosto shodně Ústavní soud posuzuje otázku určitosti vymezení právně relevantních skutečností v řízeních o kontrole norem, viz kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

).

Z nálezu

sp. zn.

se potom podává, že Ústavní soud ohledně určitosti vymezení pojmových znaků příkazu k domovní prohlídce (a fortiori takto rovněž i prohlídce jiných prostor) v určitých výjimečných situacích shledává ústavně přijatelným i takové vymezení, kdy příslušný pojmový znak je z odůvodnění tohoto příkazu, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (alespoň interpretací) seznatelný; v opačném případě, tj. pouze není-li tomu tak, trpí příkaz závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem již ústavně zaručeného práva bezprostředně dotýká.

Uvedené lze nepochybně přiměřeně vztáhnout i na identifikaci jiných prostor, v nichž prohlídku policejní orgán provádí, což ovšem vyžaduje pečlivé posouzení každého konkrétního případu z pohledu zmíněných parametrů.

Posuzováno z hlediska námitky navrhovatelky nutno uvést, že v kritizovaném příkaze k prohlídce jiných prostor jsou tyto identifikovány jako "kancelářské prostory užívané společností ML Compet, a. s. IČ 27627136" (tj. navrhovatelkou) s přesným označením budovy (obec, ulice včetně čísla popisného i orientačního) a vymezením parcely, na níž se tato budova nachází. Pokud je v něm uvedeno, že se předmětné kancelářské prostory nacházejí "v 1. podlaží", není od věci na okraj poznamenat, že navrhovatelka k návrhu spolu s nájemní smlouvou zakládající její užívací právo připojila i prostorový náčrt, u něhož je výslovně uvedeno "Půdorys 3. NP - 1. PATRO".

Ze specifik daného případu plyne, že navrhovatelka jiné kancelářské prostory, než ony, ve kterých byla prohlídky provedena, v takto přesně označené budově, jak uvedeno, neužívá. Důsledkem posouzení kontextuálního - aniž by bylo třeba za této situace brát v úvahu pojmy podlaží a patro, případně jejich relace - je (i z pohledu účelu požadavku přesné identifikace jiných prostor v příslušném příkazu soudu k jejich prohlídce) závěr, že nemohlo dojít k záměně příslušných jiných prostor a v tom rámci byl určen dostatečně určitě rovněž rozsah prováděné prohlídky. Nemohou tak obstát tvrzení navrhovatelky, že akceptací předmětného příkazu k prohlídce jiných prostor by (v tomto konkrétním případě) bylo, že v něm lze "užít termínu, na jehož základě by bylo možné provést prohlídku v různých prostorech, a tedy zcela libovolně dle výkladu policejního orgánu.".

Vyjádřeno jinými slovy, užívá-li na základě příslušného (smluvního) právního titulu navrhovatelka jen a pouze jediné kancelářské prostory v předmětné budově, postrádá její námitka za naznačených okolností jakoukoli ústavně právní relevanci.

V důsledku toho byla ústavní stížnost posouzena jako zjevně neopodstatněná a mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu