Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4792/12

Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti Mgr. Alice Štrajtové Štefkové, zastoupené Mgr. Alexandrem Klimešem, advokátem se sídlem v Mělníku, Jiráskova 228, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. ze dne 30. dubna 2012 a rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 13. září 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení základních práv zaručovaných d, ve spojení s Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Dodatkového protokolu k Úmluvě, jakož i porušení a 95 odst. 1y ČR, v záhlaví označená rozhodnutí správních soudů, jimiž nebylo vyhověno správní žalobě stěžovatelky proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové č. j. 3662/11-1300-601246. Uvedeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí (dodatečný platební výměr) Finančního úřadu ve Svitavách ze dne 11. října 2010 č. j. 68044/10/263911608545, jímž jí byla dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2005 ve výši 538 621,- Kč. V odůvodnění stížnosti stěžovatelka v podstatě soudům vytýká, že neprovedly všechny jí navrhované důkazy, zpochybňuje skutková zjištění soudů, která považuje za nedostatečná, v důsledku čehož, jak tvrdí, jí bylo upřeno právo na správné stanovení daně a došlo k porušení shora označených základních práv. Z těchto v ústavní stížnosti blíže rozvedených důvodů navrhla zrušení napadených rozhodnutí.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako neopodstatněnou. Připomíná a odkazuje přitom na svou dřívější judikaturu opomenutých důkazů se týkající (např. nálezy

sp. zn.

,

), jakož i judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

a další). Takový stav v dané věci zjištěn nebyl.

Obecné soudy se dané věci řádně věnovaly a na základě zjištěného skutkového stavu, který Ústavní soud rovněž s připomenutím své judikatury nemůže přehodnocovat, ve svých rozhodnutích přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem, dostatečně rozvedly své úvahy vedoucí je k zamítnutí správní žaloby a kasační stížnosti pro zmeškání zákonné lhůty k uplatnění nároku na odpočet daně stanovené v ustanovení § 73 odst. 11 zákona o dani z přidané hodnoty, postavené na závěru, že stěžovatelka neprokázala, že by svůj požadavek na uznání nadměrného odpočtu vznesla ve stanovené lhůtě kvalifikovaným způsobem, přitom se zevrubně vypořádaly se stěžovatelkou uplatňovanými námitkami, jež tato nyní v podstatě opakuje v ústavní stížnosti. Na podrobná odůvodnění rozhodnutí správního soudu i soudu kasačního, která obsahují i dostatečné a akceptovatelné zdůvodnění nevyhovění všem důkazním návrhům stěžovatelky a nevykazují prvky libovůle, přičemž nebylo zjištěno, že by jejich právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývaly (srov. rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

), lze tak odkázat. Zásah do ústavně zaručených práv, jichž se stěžovatelka dovolává, v posuzované věci Ústavní soud neshledal, a proto z uvedených důvodů stížnost jako neopodstatněnou odmítl podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. března 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu