Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4389/12

Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Apston Capital Ltd., IČ 408579, se sídlem 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem Brno, Koliště 55, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. září 2012 č. j. -184 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. října 2010 č. j. -110, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, jimiž se cítí dotčen v právech zakotvených v , a d, jakož i v y. Poukázal na průběh řízení o žalobě, ve které se domáhal uložení povinnosti žalovaným zaplatit mu společně a nerozdílně částku 2 129 645,69 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že on jako žalobce je oprávněn domáhat se uspokojení své pohledávky pouze z výtěžku prodeje zastavených nemovitostí. I když nebylo sporu o existenci žalované pohledávky i zástavního práva na nemovitosti žalovaných, soud I. stupně žalobu zamítl, rozhodnutí odůvodnil tím, že s ohledem na datum vzniku nároku na realizaci zástavního práva není žaloba na zaplacení důvodná, když žalobce měl svůj nárok uplatnit žalobou na prodej zástavy. Uvedl, že dle jeho přesvědčení měl být soudem ve smyslu o formulaci petitu poučen, když z obsahu žaloby a relevantních důkazů bylo zřejmé, že se domáhá realizace svého zástavního práva. I když v odvolacím řízení žalobní petit upravil a změnil, odvolací soud změnu nepřipustil a rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ve věci samé potvrdil, změnil pouze výrok o nákladech řízení. Poněvadž nesouhlasil s nepřipuštěním změny petitu a s názorem, že této změně nelze vyhovět, podal proti rozsudku soudu II. stupně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl, když se shodně vyslovil k poučovací povinnosti soudu dle , tj. tak, že tato není dána, týká-li se poučení o hmotném právu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na svou ustálenou judikaturu vztahující se k poučovací povinnosti soudů, uložené jim a tedy i k nepřípustnosti poskytnutí účastníku řízení poučení o hmotném právu, na shodný právní názor odvolacího soudu k obsahu citovaného ustanovení , důvodně dovolání jako nepřípustné odmítl. Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu I. stupně o zamítnutí žaloby stěžovatele na uložení povinnosti žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 2 129 645,69 Kč s přísl. potvrdil opodstatněně. V odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami žalobce, nyní stěžovatele, a shodně se soudem I. stupně, poukazem na právní úpravu zástavního práva účinnou od 1. 1. 2001, dle které není-li pohledávka zástavního věřitele splněna včas, má tento právo na uspokojení své pohledávky zajištěné zástavním právem z výtěžku zpeněžené zástavy, když ji lze zpeněžit na jeho návrh ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy ( , 2 ), shledal žalobcův požadavek na vydání rozhodnutí, jímž by zástavním dlužníkům bylo uloženo zaplacení pohledávky zajištěné zástavním právem, za uplatněný v rozporu s hmotným právem. Na vyčerpávající odůvodnění rozsudku odvolacího soudu lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu