Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 4891/12

Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2013 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou, v právní věci stěžovatele Petra Rotha, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -40 ze dne 27. 11. 2012 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -32 ze dne 20. 11. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 27. 12. 2012 obdržel Ústavní soud prostřednictvím Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí krajského soudu.

Ze sdělení krajského soudu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal u krajského soudu žalobu na ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy ve výši 4.500.000,- Kč. Usnesením krajského soudu č. j. -32 ze dne 20. 11. 2012 byl stěžovatel vyzván k doplnění chybějících náležitostí návrhu, a to ve lhůtě 5 dnů. Usnesením krajského soudu č. j. -40 ze dne 27. 11. 2012 byl zamítnut návrh stěžovatele na prodloužení lhůty k doplnění podání. Krajský soud poté usnesením č. j. -67 ze dne 30. 11. 2012 žalobu odmítl.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované .

Institut ústavní stížnosti je založen na principu subsidiarity, tzn., platí, že ústavní stížnost je přípustná pouze tehdy, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval ( ). Ústavní soud již v minulosti mnohokrát konstatoval, že je v rámci řízení o ústavní stížnosti oprávněn rozhodovat toliko o rozhodnutích pravomocných, a to zjevně nikoli jen ve smyslu formálním, nýbrž i potud, že se musí jednat o rozhodnutí "konečná". Ochrana ústavně zaručených práv a svobod není jen úkolem Ústavního soudu, nýbrž všech orgánů veřejné moci a Ústavní soud je povolán k ochraně stěžovatele zasáhnout teprve tehdy, jestliže ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzenou protiústavnost odstranit.

Stěžovatel svou ústavní stížností napadl usnesení krajského soudu, jímž byl vyzván k doplnění náležitostí návrhu a usnesení, jímž byla zamítnuta jeho žádost o prodloužení stanovené lhůty. Tato rozhodnutí, byť proti nim samotným nelze podat opravný prostředek, se sama o sobě v právní sféře stěžovatele nijak negativně neprojevují; nepříznivý následek může nastat až ve spojení s rozhodnutím, jímž je žaloba pro vady odmítnuta. Usnesení krajského soudu č. j. -67 ze dne 30. 11. 2012 však stěžovatel svou ústavní stížností nenapadl a nadto se jedná o rozhodnutí, proti němuž je přípustné odvolání.

Z výše uvedeného je patrno, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval, proto Ústavnímu soudu nezbylo než jeho ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle . Ústavní soud již stěžovatele nevyzýval k odstranění vady spočívající v absenci právního zastoupení ( ), neboť na výsledku řízení o ústavní stížnosti by to nemohlo nic změnit.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2013

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj