Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 163/13

Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelky ELTODO dopravní systémy s. r. o., IČ: 28233468, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Vyšehradská 21, 128 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. října 2012 č. j. -78, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností navrhovatelka napadla v záhlaví označené usnesení Vrchního soudu v Praze, přičemž s poukazem na blíže rozvedené výhrady tvrdila, že se jím cítí být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v d a Úmluvy o ochraně lidských práva základních svobod. V důsledku toho se domáhala, aby Ústavní soud předmětné usnesení nálezem zrušil.

Navrhovatelka ve svém návrhu Ústavnímu soudu sdělila, že současně s touto ústavní stížností podala (z opatrnosti) proti předmětnému usnesení Vrchního soudu v Praze i dovolání.

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Judikatura Ústavního soudu se ustálila na názoru, že současné podávání dovolání a ústavní stížnosti nemá oporu v ustanoveních a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci (srov. v podrobnostech kupř. usnesení

sp. zn.

, dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz).

Obdobný závěr vyplývá mj. i z usnesení ze dne 18. ledna 2007

sp. zn.

[Sb. n. u., sv. 44, str. 755 (757)], kterým byla jako nepřípustná odmítnuta ústavní stížnost podaná souběžně s dovoláním.

Pokud tedy navrhovatelka svého práva podat mimořádný opravný prostředek využila, je nezbytné (pro tyto účely) jí podané dovolání považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Z této procesně relevantní skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně; jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení ve spojení s ustanovením , ve znění pozdějších předpisů.

Logickým důsledkem tohoto přístupu Ústavního soudu ovšem následně je a nutně i musí být, že navrhovatelce, jejíž návrh byl takto posouzen, posléze svědčí (přirozeně) nejen oprávnění napadnout ústavní stížností rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, nýbrž (a především) též dobrodiní zachování lhůty (k podání ústavní stížnosti) obsažené v , ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k uvedenému bylo třeba rozhodnout, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. ledna 2013

Pavel Holländer

soudce zpravodaj