Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 4872/12

Ústavní soud rozhodl dne 14. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti Evy Doušové, zastoupené JUDr. Janem Krouským, advokátem se sídlem v Praze 5, Arbesovo nám. 257/7 proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 108 EC 234/2011 ze dne 10. října 2012 a o návrhu na zrušení ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh na zrušení zákonného ustanovení se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení , , a d, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu I. stupně, jímž jí byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 5 051,- Kč s příslušenstvím a současně s ústavní stížností podala také návrh na zrušení v záhlaví označeného zákonného ustanovení.

Jak patrno z obsahu ústavní stížnosti i obsahu napadeného rozhodnutí, bylo toto vydáno v řízení o žalobě žalobce Nehodové služby s. r. o. proti stěžovatelce, za účasti Triglav Pojišťovny na její straně jako vedlejšího účastníka, pro zaplacení částky 9 281,- Kč s příslušenstvím, představující náhradu škody (spočívající v nákladech spojených s půjčením náhradního vozidla), způsobené provozem osobního vozidla stěžovatelky na vozidle poškozeného, který svou pohledávku postoupil žalobci, a bylo jím rozhodnuto tak, že stěžovatelce byla stanovena povinnost ve stanovené lhůtě zaplatit žalobci částku 5 051,- Kč s příslušenstvím, ve zbývající části byla žaloba zamítnuta a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně, proti němuž není odvolání přípustné, směřuje formálně bezvadná ústavní stížnost, v níž stěžovatelka kromě popisu okolností daného případu zpochybňuje postup obecného soudu, který podle ní nebral v úvahu její argumenty, s nimi se nevypořádal a to zejména stran námitky nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce, jíž opírá o tvrzení neexistence postoupené pohledávky. Soudu dále vytýká nedostatečné zdůvodnění napadeného rozhodnutí a poukazuje také na další soudní rozhodnutí, která v řízení předložila, jimiž bylo v obdobných věcech rozhodnuto ve prospěch žalovaných právě pro neexistenci aktivní legitimace žalobce. Z těchto v ústavní stížnosti dále rozvedených důvodů proto navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí. Současně navrhuje i zrušení ustanovení , které je podle ní v rozporu s , a d, jakož i v rozporu s y ČR.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Na rozdíl od stěžovatelky Ústavní soud nepovažuje ve stížnosti uváděné okolnosti ani daný případ za případ "extrémního rozhodnutí obecného soudu". Aniž by tedy Ústavní soud v rozhodnutí provedenou aplikaci podústavního práva (ustanovení ) obecným soudem hodnotil, připomíná svou judikaturu bagatelních věcí se týkající (např. rozhodnutí

sp. zn.

), v níž dal mimo jiné najevo, že u věcí, u nichž procesní úprava nepřipouští odvolání ( ), je v podstatě - s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí obecného soudu - ústavní stížnost vyloučena (rozhodnutí ve věci

sp. zn.

,

, obdobně další

sp. zn.

,

,

) a zároveň zdůrazňuje svoji roli soudního orgánu ochrany ústavnosti (y ČR) s tím, že ústavní stížnost v takových věcech nemůže sloužit ke sjednocování judikatury, neboť taková role Ústavnímu soudu nenáleží.

Pokud jde o návrh stěžovatelky na zrušení ustanovení , lze odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z důvodů uvedených v ustanovení , odst. 2 písm. a) , sdílí procesně její osud i tento návrh.

Z uvedených důvodů byly stížnost a s ní spojený návrh na zrušení zákonného ustanovení bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítnuty podle , b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 14. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu