Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3411/12

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudce Vladimíra Kůrky a soudce zpravodaje Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného JUDr. Josefem Biňovcem, advokátem v Praze 7, Strossmayerovo nám. 2, proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 2. července 2012 č. j. -51, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel navrhl zrušení výše uvedeného rozsudku a tvrdí, že jeho vydáním došlo k zásahu do jeho práv zakotvených v d. Porušení svého práva na spravedlivý proces stěžovatel spatřuje v tom, že okresní soud při svém rozhodování postupoval v rozporu s hmotným právem, když interpretoval ustanovení , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, po svém tak, že odstavení vozidla neznamená jeho "neprovozování" dle zákona a že stěžovatel měl povinnost vyřadit vozidlo z evidence motorových vozidel. S tímto názorem okresního soudu stěžovatel nesouhlasí a tvrdí, že soud neprovedl stěžovatelem předložené důkazy, nevytvořil stranám dostatečný prostor pro obhajobu jejich tvrzení a své rozhodnutí řádně neodůvodnil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu výše označeného rozsudku bylo zjištěno, že okresní soud rozhodl, že stěžovatel je povinen zaplatit žalobci (Česká kancelář pojistitelů) částku 5 314 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že stěžovatel jako vlastník vozidla neměl řádně předmětné vozidlo v rozhodné době pojištěno. V odůvodnění svého rozhodnutí okresní soud objasnil, z jakých důvodů při svém rozhodování vycházel z důkazů předložených pouze žalobcem a neprovedl důkazy navržené stěžovatelem. Okresní soud konstatoval, že i kdyby se stěžovateli podařilo prokázat svá tvrzení týkající se nepoužívání vozidla, neměly by tyto skutečnosti pro rozhodování právní význam, neboť neznamenají "neprovozování" vozidla dle zákona. Stěžovatel by musel po rozhodnou dobu vozidlo formálně vyřadit z evidence motorových vozidel, což neučinil. Ústavní soud neshledal důvod, pro který by měl tento právní názor okresního soudu přehodnocovat. Nadto je nutno dodat, že napadené rozhodnutí, týkající se částky 5 314 Kč, je rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. S ohledem na tuto skutečnost pak není Ústavní soud v postavení odvolací instance, tj. instance přezkoumávající rozsah dokazování či hodnocení důkazů. Bez ohledu na skutečnost, že v dané věci jde o rozhodnutí ohledně částky bagatelní, je třeba poukázat na ústavní princip nezávislosti soudů, vyplývající z y ČR, a na to, že Ústavní soud není vrcholem jejich soustavy, a proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností a nespadá do jeho pravomoci "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy učiněné v souladu s , a to ani tehdy, kdyby se sám s takovým hodnocením neztotožňoval (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

,

či

sp. zn.

, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Pro výše uvedené byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako zjevně neopodstatněná odmítnuta [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2012

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu