Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3007/12

Ústavní soud rozhodl dne 18. září 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatelky P. Ch., zastoupené JUDr. Vítem Širokým, advokátem se sídlem U Nikolajky 5, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2012 sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. května 2011 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k dotčení jejích ústavně zaručených základních práv a porušení ústavních kautel zakotvených v , , , d a , odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatelka na podporu tohoto tvrzení vyslovila v návrhu blíže rozvedené přesvědčení, dle něhož obecné soudy nerespektovaly obsah ustanovení § 2 odst. 1, 5 a 6 trestního řádu potud, že v předmětné trestní věci hodnotily důkazy v její neprospěch, opomenuly provést navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomiky a především neprokázaly její úmyslné zavinění, požadované zákonem z pohledu kvalifikace podvodného jednání. Nastolený důkazní stav dle stěžovatelky připouští i možnost odlišných, v její prospěch vyznívajících alternativních závěrů, a proto nemělo dojít k hodnocení důkazů v její neprospěch. Tyto své vývody uzavřela stěžovatelka konstatováním, že obecné soudy takto rozhodly v rozporu se zásadou in dubio pro reo a nedostály kautelám plynoucím z práva na spravedlivý proces.

V důsledku těchto v návrhu podrobněji vymezených námitek se posléze stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Porušení práv, jichž se stěžovatelka dovolává, Ústavní soud neshledal. Napadená rozhodnutí jsou přiléhavým, logicky soudržným a věcně přesvědčivým způsobem odůvodněna, přičemž odvolací soud nadto úvahy směřující k vyvození nepřímého úmyslu stěžovatelky pregnantně a vyčerpávajícím způsobem precizoval. Na obsah odůvodnění obecných soudů ve vztahu ke konzistentním myšlenkovým konstrukcím upínajícím se k hodnocení důkazní situace takto postačí, jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (y ČR), odkázat. Toto hodnocení se nevymyká argumentačnímu prostoru vymezenému provedenými důkazy a extrémní nesoulad učiněných skutkových zjištění s těmito důkazy, který konečně netvrdí ani stěžovatelka, mu vytýkat nelze (srov. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

a další, dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz).

Ohledně námitky neprovedení důkazu znaleckým posudkem z oboru ekonomiky Vrchní soud v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí dostatečným a akceptovatelným způsobem vyložil, proč předmětnému důkaznímu návrhu stěžovatelky nevyhověl (s. 12 rozsudku), a to zcela v intencích judikatury Ústavního soudu (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

).

Vzhledem k tomu, že obecné soudy bez důvodných pochybností dospěly k přesvědčení o vině stěžovatelky, neměly důvod postupovat v souladu se zásadou in dubio pro reo, jak stěžovatelka namítá.

Pro uvedené byla ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu