Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2538/12

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti Ing. V. M., spojené s návrhem na zrušení a § 116 zákona č. 141/1961 Sb., takto:

Ústavní stížnost a návrh se odmítají.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou elektronicky dne 5. července 2012 se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud rozhodl, že "je ústavní stížnost důvodná, lidská práva a svobody stěžovatele byla porušena; stěžovatel je nevinný a nikdy žádný reálný trestný čin nespáchal; stát nedokázal, že by stěžovatel nebyl schopen vlastnit zbrojní a řidičský průkaz; stěžovatel prokázal, že je schopen fyzicky i psychicky vlastnit jak řidičský průkaz, tak i zbrojní průkaz AK 809483 od roku 1995 dodnes; stěžovatel je mírumilovný člověk, který nikdy proti nikomu žádnou zbraň na obranu svého zdraví, života, majetku a svobody nepoužil, přestože mohl a měl na to dokonce ze zákona právo; ustanovení § 116 odst. 1 trestního řádu je těžce protiústavní a lidská práva a svobody stěžovatele jím byla brutálně pošlapána; znalecký posudek znalkyně Š. ze dne 16. listopadu 2008 je nepravdivý a všechny znalecké posudky, které ho nevyvrací, nezneplatňují nebo dokonce potvrzují, jsou nepravdivé; znalci Š., P. a Š. se navzájem usvědčili ze spáchání trestného činu podle § 175 odst. 1 a § 158 trestního zákona; státní zástupci R. a Ř. spáchali trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona; znalkyně K. spáchala trestný čin omezování osobní svobody podle § 232 odst. 1 trestního zákona; nepříčetnost stěžovatele podle trestního zákona může stát zkoumat pouze a jedině na návrh stěžovatele, který pro tento úkon měl a má dostatek právní subjektivity, protože jeho způsobilost k právním úkonům není a nikdy nebyla nijak omezena; MUDr. M. J. porušila (o zbraních); usnesení krajského soudu č. j. -338 ze dne 16. dubna 2012 a č. j. ze dne 5. ledna 2010 se ruší; rozsudek Okresního soudu Plzeň - město č. j. -277 ze dne 25. října 2011 se ruší; usnesení Okresního soudu Plzeň-město č. j. ze dne 4. listopadu 2009, č. j. -52 ze dne 10. července 2009, č. j. ze dne 21. února 2008 a č. 5600077312 ze dne 27. června 2012 se ruší; příkaz Okresního soudu Plzeň-město č. j. -62 se ruší; usnesení policejního orgánu ČTS: KRPP-6280-27/TČ-2009-030572 se ruší; opatření policejního orgánu ČTS: KRPP-6280-30/TČ-2009-030572, KRPP-6280-85/TČ-2009-030572, KRPP-6280-96/TČ-2009-030572 se ruší; rozhodnutí policejního orgánu č. j. MRPM-3140-/ČJ-2008-IZ, č. j. PPR-21386-6/ČJ-2009-0099US a č. j. KRPP-18595/ČJ-2009-0305IZ se ruší; , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se ruší, § 116 trestního řádu se ruší; stěžovatel je člověk, jehož chování nijak nevybočuje z morálních norem uznávaných všemi slušnými lidmi v této společnosti; stát porušil lidská práva a svobody stěžovatele chráněné d; stát dostává za povinnost uhradit žalovanému jeho náklady na tento proces v rozsahu dodatečné specifikace; stát dostává za povinnost odškodnit újmu způsobenou stěžovateli, kterou dostávající za povinnost zaplatit nikoliv daňoví poplatníci, ale viníci podle míry zavinění; nikdo neví, jestli stěžovatel je či není ozbrojen a nikdo se také nikdy nedozví, zejména ne policajti co lžou, kradou a falšují úřední záznamy, zkorumpovaní soudci a státní zástupci a zaprodaní soudní znalci."

2. Ústavní stížnost si stěžovatel sepsal sám a není v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Ze značně nesourodého textu není zcela zřejmé, jaké základní právo nebo svoboda stěžovatele měly být porušeny a čím přesně, a čeho se stěžovatel v souladu s kompetencemi Ústavního soudu přesně domáhá. K ústavní stížnosti rovněž nebyly přiloženy kopie všech rozhodnutí, proti kterým má ústavní stížnost snad směřovat. Ústavní stížnost proto nesplňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem.

3. Z provedeného lustra Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu, v období od 11. ledna 2002, již 35 ústavních stížností, z nichž naprostá většina byla odmítnuta pro stejnou vadu - absenci právního zastoupení před Ústavním soudem - a to přesto, že stěžovatel byl opakovanými výzvami Ústavního soudu průběžně poučován, jaké náležitosti vyžaduje pro podání ústavní stížnosti (viz např.

sp. zn.

,

,

; naposledy dne 22. února 2010 v řízení

sp. zn.

) a to i v souvislosti podobnými či totožnými předměty řízení, které uvádí nyní (

sp. zn.

a

sp. zn.

). Z toho vyplývá, že stěžovatel je již dlouho a velmi dobře informován o tom, jaké náležitosti musí ústavní stížnost splňovat, a že v řízení před Ústavním soudem musí být právně zastoupen advokátem. Je tedy nadbytečné znovu formálně vyzývat stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti za situace, kdy opakované výzvy Ústavního soudu vědomě nerespektuje.

4. Proto je na místě přistoupit k odmítnutí ústavní stížnosti na základě přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona.

5. Byla-li vlastní ústavní stížnosti rozhodnuta odmítavým výrokem, musí se to promítnout i do souběžně podaného návrhu na zrušení částí právních předpisů. Je-li totiž ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (jeho jednotlivých ustanovení). Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají (

sp. zn.

; U 22/4 SbNU 351).

6. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona a návrh na zrušení zákonných ustanovení podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona ve pojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. července 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu