Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1671/11

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti Finsol, s. r. o., se sídlem Jabloňová alej 937, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, právně zastoupené JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem, AK se sídlem v Hradci Králové, Resslova 1253, směřující proti rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně ze dne 29. dubna 2011 č. j. 101669/11/178913507251 spojené s návrhem na zrušení ustanovení a násl. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí správce daně. S tímto návrhem spojila stěžovatelka i návrh na zrušení hlavy III. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů

Stěžovatelka - byvši si vědoma, že před podáním ústavní stížnosti nevyčerpala procesní prostředky ochrany svých práv - vyslovila v návrhu názor, dle něhož je její ústavní stížnost přípustná, neboť jsou naplněny podmínky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Stěžovatelka rovněž uvedla, že z webových stránek Ústavního soudu zjistila, že v současné době již před Ústavním soudem probíhá řízení vyvolané skupinou senátorů, která se domáhá zrušení a části Poukázala na skutečnost, že návrh skupiny senátorů směřuje proti jinému právnímu předpisu než , resp. jeho částem, které ke zrušení navrhuje. V této souvislosti dodala, že tuto poznámku činí především za účelem vyvrácení možné námitky, že sledovaného účelu (odstranění protiústavního předpisu) lze dosáhnout i bez prolomení požadavku na vyčerpání opravných prostředků. Zdůraznila, že návrhy skupiny senátorů a její návrh nejsou totožné z hlediska svého předmětu a nevzniká zde ani překážka litispendence. V důsledku toho vyjádřila názor, dle něhož za této situace nelze vedení řízení o výše uvedeném návrhu skupiny senátorů považovat za překážku v postupu podle ustanovení .

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Stejně postupuje senát, shledá-li u návrhu podaného podle až 4 důvody k odmítnutí podle nebo odst. 2 písm. a) [ citovaného zákona]. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou ohledně návrhu stěžovatelky splněny zákonem stanovené formální (procesní) předpoklady a podmínky umožňující posouzení jeho věcné opodstatněnosti. Dospěl k závěru, dle něhož podmínky pro výjimečnou aplikaci ustanovení nejsou splněny. Podle tohoto ustanovení: "Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo." Již v usnesení

sp. zn.

(dostupné na http://nalus.usoud.cz) Ústavní soud konstatoval, že "podstatný přesah vlastních zájmů" je nutno jako každou výjimku vykládat restriktivně.

Ústavní soud ve fázi, kdy řeší toliko otázku přípustnosti ústavní stížnosti, není v situaci, že by mohl vedle toho současně meritorně řešit oprávněnost ústavních námitek týkajících se napadeného zákonného ustanovení a z nich případně odvozovat podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatele. Na tento přesah proto může usuzovat toliko z vnějších okolností (např. neústavnost napadeného právního předpisu je předmětem odborné diskuse, z níž lze usuzovat na odůvodněnou potřebu ho zrušit, právní předpis pravidelně vyvolává potíže v praxi, věc se týká tisíců případů a její řešení by odstranilo větší množství sporů, je pociťována potřeba zajištění ústavně konformního výkladu). Takové okolnosti však v posuzované věci dány nejsou.

Podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatele není ekvivalentní s tvrzenou protiústavností zákonného ustanovení, jehož uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Interpretace opačná by založila institut takzvané "populární žaloby" v řízení o kontrole norem a ocitla se tak v rozporu s kogentním taxativním ustanovením .

Závěr o absenci nutnosti věc projednat lze podpořit i tím, že navrhovatelkou napadaná právní úprava je předmětem řízení vedeného pod

sp. zn.

, zahájeného 11. března 2011. V něm navrhovatelé (skupina senátorů) napadají mimo jiné ustanovení až , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, což vyplývá z úpravy petitu návrhu skupiny senátorů, která byla provedena podáním ze dne 3. června 2011. Veřejný zájem, který stěžovatelka zdůrazňuje ve své ústavní stížnosti, je tak reprezentován návrhem skupiny senátorů. Z tohoto důvodu neshledal v daném případě Ústavní soud naplnění podmínek pro výjimečné prolomení zásady subsidiarity ústavní stížnosti.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle ustanovení . Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v takovém případě sdílí návrh s ústavní stížností spojený její procesní osud. V důsledku uvedeného Ústavní soudu dle ustanovení ve spojení s odmítl i stěžovatelčin návrh na zrušení zákonných ustanovení.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu