Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 889/12

Ústavní soud rozhodl dne 27. března 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele JUDr. Petra Wildta, Ph.D. jako správce konkursní podstaty úpadce EGERMANN EXBOR-NOVOBOR, společnost s ručením omezeným, se sídlem v Chocni, Husova 86, IČ 00555045, zastoupeného Mgr. Vítem Biolkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Bohuslava Martinů 1038, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011 č. j. -96 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2010 č. j. -84, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, jimiž se cítí dotčen v právu, zakotveném v d. Uvedl, že jako správce konkursní podstaty úpadce uplatnil žalobou nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které dle jeho přesvědčení získal žalovaný neoprávněným užíváním ochranných známek EGERMANN. Poněvadž Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 28. dubna 2010 č. j. -64 žalobu zamítl, podal proti němu odvolání, o němž Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že ve věci samé výrok soudu I. stupně potvrdil, výrok o nákladech řízení, proti němuž podal odvolání žalovaný, změnil a jemu jako žalobci uložil náklady řízení před soudem I. stupně spolu s náklady odvolacími žalovanému uhradit. Proti uvedenému rozhodnutí podal k Nejvyššímu soudu dovolání z důvodu uvedeného v , jeho přípustnost spatřoval v , když dle jeho přesvědčení napadené rozhodnutí mělo ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud dovolání odmítl s tím, že v něm nejde o otázku zásadního právního významu, přičemž se však nezabýval tou, která byla v dovolání vymezena - za otázku po právní stránce zásadního významu považoval to, "zda v případě, pokud jsou ochranné známky národní a komunitární shodné, je používání takových ochranných známek na území České republiky vždy užitím ochranné známky chráněné dřívějším národním zápisem". Odpovědi na tuto otázku se Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí vyhnul.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Vrchní soud v Praze, který k odvolání žalobce, nyní stěžovatele, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, opodstatněně shledal, že Městský soud v Praze provedené důkazy o datech zápisu a způsobu užívání předmětných ochranných známek - a to jak ochranné známky národní, tak ochranné známky Společenství, jež jsou vzhledově zcela shodné, zhodnotil v souladu s ustanoveními , o ochranných známkách, a proto jeho rozhodnutí jako věcně správné potvrdil, když k odvolání žalovaného pouze změnil výrok o nákladech řízení. Se závěrem Vrchního soudu v Praze, podle něhož žalovaný jako vlastník na základě řádného zápisu měl právo užívat ochranné známky Společenství č. 4221503 a č. 744037 na území České republiky (byť vzhledově shodné jako národní ochranné známky sepsané do konkursní podstaty úpadce) a na úkor žalobce nedošlo k jeho bezdůvodnému obohacení, se Nejvyšší soud zcela ztotožnil a poněvadž důvodně dospěl k přesvědčení, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu, opírající se o výše uvedená konstatování, nemá po právní stránce zásadní význam, dovolání také opodstatněně odmítl. Na vyčerpávající odůvodnění stížností napadených rozhodnutí lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. března 2012

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu