Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 267/12

Ústavní soud rozhodl dne 21. února 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci navrhovatele Novera, spol. s r. o., IČ 26119374, Psáry 65, zastoupeného JUDr. Vladislavou Růžičkovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Vinohradská 45, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. října 2011 č. j. -850, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. června 2009 č. j. -685 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2008 č. j. -638, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení všech výše označených rozhodnutí soudů s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v d. Uvedl, že dle jeho přesvědčení obecné soudy rozhodly o žalobě, v níž se domáhal ochrany práv vztahujících se k označení jeho obchodní firmy názvem Novera, bez náležitě zjištěného skutkového stavu, při hodnocení nepřihlédly pečlivě ke všemu, co za řízení vyšlo najevo a co uvedl on (jako žalobce a nyní stěžovatel), nehodnotily předložené důkazy v jejich souvislosti a konečně v odůvodněních svých rozhodnutí neuvedly, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídily, proč neprovedly i další důkazy žalobcem navrhované a ani proč předložené důkazy nepovažovaly za dostatečné pro prokázání stěžovatelem deklarované újmy, která mu je žalovaným působena. Pro uvedená pochybení se obrátil na Nejvyšší soud s dovoláním, jehož přípustnost opíral o ustanovení , když se domníval, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a důvodnost dovolání spatřoval v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu . Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 11. 2011 dovolání odmítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na obsah dovolání a rozsudku Vrchního soudu v Praze vyčerpávajícím způsobem vyložil důvody, pro něž dospěl k závěru, že dovolání žalobce není podle přípustné, když rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam, jak to má na mysli . V odůvodnění svého rozhodnutí se dovolací soud také vyslovil k obsahu obchodního zákoníku stanovícího podstatu nekalé soutěže a také k závěrům odvolacího soudu, který s ohledem na zhodnocená zjištění správně dovodil, že mezi účastníky objektivně nešlo o soutěžní situaci - když mezi nimi nešlo o jednání v rámci hospodářské soutěže, jež by splňovalo podmínku generální klauzule citovaného obchodního zákoníku, a tedy podmínku pro možné konstatování, že mezi účastníky o nekalou soutěž šlo. Na obsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, jakož i rozsudku Vrchního soudu v Praze lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2012

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu