Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3956/11

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele F. J., zastoupeného Mgr. Janou Řezáčovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem ve Znojmě, nám. Republiky 18, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. -31 ze dne 10. října 2011 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na porušení svého práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu zaručeného v d a na porušení y ČR, dle kterého je úkolem obecných soudů ochrana základních práv a svobod, domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu Plzeň - město sp. zn. Ústavní soud zjistil, že v řízení o žalobě stěžovatele o vydání bezdůvodného obohacení proti žalovanému P. P. bylo stěžovateli usnesením Okresního soudu Plzeň - město č. j. -12 ze dne 9. června 2011 přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesením téhož soudu č. j. -24 ze dne 8. srpna 2011 bylo stěžovateli dříve přiznané osvobození od soudních poplatků odňato. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Plzni v záhlaví citovaným rozhodnutím usnesení Okresního soudu Plzeň - město č. j. -24 ze dne 8. srpna 2011 potvrdil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že v důsledku napadeného rozhodnutí nemohl ve věci samé uplatnit svá procesní práva, která jsou mu zákonem poskytována. Pokud by majetkové poměry stěžovateli dovolovaly soudní poplatek uhradit, učinil by tak a nepožadoval by osvobození od poplatkové povinnosti. Sociální situace stěžovatele však tento postup neumožnila a postupem soudů, kterým mu bylo přiznané osvobození od soudního poplatku odňato, bylo stěžovateli dle jeho tvrzení fakticky upřeno právo domáhat se svého práva zákonem připuštěným postupem.

Stran v záhlaví citovaného rozhodnutí samého stěžovatel neuvádí, v čem spatřuje jeho protiústavnost či nesprávnost a žádnou argumentaci v tomto směru ústavní stížnost neobsahuje.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá do rozhodovací sféry obecných soudů. S ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů ( y ČR) Ústavnímu soudu zpravidla nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěje (srov. usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a další). Tato zásada je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y ČR].

Dle názoru Ústavního soudu, který není další přezkumnou instancí v soustavě obecných soudů, nýbrž soudním orgánem ochrany ústavnosti [ , písm. d) y ČR], usnesení Okresního soudu Plzeň - město č. j. -24 ze dne 8. srpna 2011 zcela dostatečně vysvětluje, proč majetkové poměry stěžovatele osvobození od soudních poplatků neodůvodňují. Krajský soud v Plzni se ve v záhlaví citovaném rozhodnutí s jeho závěry ztotožnil a dále přesvědčivě vyložil, proč na straně stěžovatele není splněna ani další podmínka pro osvobození od soudních poplatků, a sice, že nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Ústavní soud, nemaje potřebu k odůvodnění těchto rozhodnutí obecných soudů cokoli dalšího dodávat, na ně pro stručnost pouze odkazuje a uzavírá, že svým přezkumem v záhlaví citovaného rozhodnutí nic, co by odporovalo jakýmkoli ústavně zaručeným principům, právům nebo svobodám, nezjistil.

S ohledem na tento závěr nemohlo být zasaženo ani do stěžovatelem uváděného práva domáhat se svého práva před nezávislým soudem, neboť v záhlaví citované rozhodnutí odvolacího soudu a jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně žádný deficit nevykazují a stěžovatelem uváděný zásah (coby jejich důsledek) jimi tak být vyvolán nemohl.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. února 2012

Vlasta Formánková v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu