Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3364/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. S., zastoupeného JUDr. Šárkou Veskovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Palackého 359, směřující proti postupu Okresního soudu v Jičíně a průtahům v řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá .

Odůvodnění:

I.

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhal odstranění průtahů v řízení u Okresního soudu v Jičíně.

V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že obecné soudy postupem nerespektujícím y (dále jen " ") a porušujícím d (dále jen " "), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") porušily právo stěžovatele na projednání věci bez zbytečných průtahů garantované y.

Stěžovatel podal dne 4. ledna 2010 návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (dále jen "VTOS"), který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. října 2006 sp. zn. . Dosud ve věci nebylo rozhodnuto i navzdory tomu, že se stěžovatel průtahům v řízení bránil ve smyslu ustanovení o soudech a soudcích, v platném znění. Stěžovatel tvrdil, že dne 30. července 2010 podal předsedovi Okresního soudu v Jičíně návrh, aby určil lhůtu k provedení procesního úkonu. Dosud nebyl stěžovatel informován, jak bylo s návrhem naloženo. Veřejná zasedání soudu pro projednání jeho žádosti o podmíněné propuštění z VTOS byla opakovaně odročována z různých procesních důvodů, proto se stěžovatel domáhal nápravy Ústavním soudem.

Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud vyslovil, že ve věci stěžovatele bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na to, aby jeho věc byla vyřízena bez zbytečných průtahů dle Úmluvy a y.

II.

Z obsahu ústavní stížnosti a předložených rozhodnutí obecných soudů vyplynuly následující rozhodné skutečnosti:

Usnesením Okresního soudu v Jičíně ( -127) ze dne 10. listopadu 2011 bylo ve veřejném zasedání rozhodnuto podle § 31 odst. 1 tr. ř., že předseda senátu Okresního soudu v Jičíně Mgr. Theodor Petryšín a přísedící Okresního soudu v Jičíně nejsou vyloučeni z projednávání návrhu stěžovatele, t. č. ve VTOS ve věznici Valdice, v řízení o podmíněné propuštění.

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. prosince 2011 ( -158) rozhodl o opravném prostředku stěžovatele tak, že stížnost stěžovatele podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Usnesením Okresního soudu v Jičíně ( -179) ze dne 16. února 2012 byla ve veřejném zasedání zamítnuta žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z VTOS. Rozhodnutí dosud není v právní moci, neboť stěžovatel uplatnil svoje právo a podal opravný prostředek.

III.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené dle .

Ústavní stížnost dle písm. d) y tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Atribut subsidiarity ústavní stížnosti má jak dimenzi formální, tak dimenzi materiální. Na jedné straně se subsidiarita ústavní stížnosti odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti ( ). Na druhé straně má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci. Ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti tak plyne princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.

Ústavní soud věnoval pozornost otázce tvrzených průtahů v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. ve věci podmíněného propuštění z VTOS.

V jeho judikatuře jsou průtahy v řízení standardně podřazovány institutu zásahu orgánu veřejné moci [srov. ustanovení ], jež je chápán zpravidla tak, že jde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok tohoto orgánu vůči základním ústavně zaručeným právům a svobodám, který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž sám není výrazem (výsledkem) samotné rozhodovací pravomoci tohoto orgánu a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení; odtud plyne, že důsledkům takového "zásahu orgánu veřejné moci", který neplyne z příslušného rozhodnutí, nelze čelit jinak, než ústavní stížností směřující k vydání nálezu, jímž je vysloven jeho zákaz (srov. nález

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 4, str. 243).

V rozhodovací praxi Ústavního soudu lze identifikovat dvě základní skupiny případů (řízení dosud nerozhodnuté a pravomocně skončené), týkající se ochrany práva na projednání věci bez zbytečných průtahů ( y), resp. práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ( Úmluvy).

Ve věci stěžovatele se jedná o případ, ve kterém se domáhá ústavně právní ochrany účastník soudního řízení, které v době podání jeho ústavní stížnosti dosud probíhá, resp. nebylo skončeno. Podstatou stížnostního žádání je zde zamezení časovým prodlevám a vyjádřený zájem na brzkém ukončení věci vydáním meritorního rozhodnutí. Ve vyhovujícím nálezu Ústavní soud pak zakáže orgánu veřejné moci porušovat, resp. pokračovat v porušování, ústavně zaručeného práva navrhovatele (srov. např. nález

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 9, str. 361 a další), případně přikáže, aby v konkrétní věci orgán veřejné moci (neprodleně) jednal (srov. nález

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 10, str. 251,

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 23, str. 35), či - pokud je to možné - aby obnovil stav před zjištěným porušením práva (srov. např. nález

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 6, str. 335). Po nabytí účinnosti , kterým byl změněn zákon o soudech a soudcích, Ústavní soud striktně vázal - přípustnost ústavní stížnosti na předcházející využití postupu podle ustanovení zákona o soudech a soudcích (srov. nález

, in: Sbírka nálezů a usnesení, svazek č. 34, str. 157). Přípis stěžovatele ze dne 29. července 2010 (č. l. 45), nelze považovat za návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, neboť to z obsahu podání nevyplývá.

Ústavní soud dospěl k závěru, že tvrdí-li stěžovatel průtahy v řízení před obecnými soudy a vznik škody, dává mu právní řád České republiky k dispozici jiný procesní prostředek k ochraně jeho veřejných subjektivních práv, než je ústavní stížnost (viz postup dle ), přičemž rozhodnutí o tomto prostředku ochrany bude moci být předmětem též dalšího přezkoumávání (obdobně viz usnesení

sp. zn.

ze dne 14. prosince 2010). Za situace, kdy stěžovatel nevyužil možností, které mu poskytuje , a porušení základních práv je napravitelné samotnými obecnými soudy, je podání ústavní stížnosti předčasné. Zásah Ústavního soudu lze v souladu s principem minimalizace zásahů Ústavního soudu považovat až za krajní prostředek k ochraně základních práv stěžovatele.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud skrze soudce zpravodaje mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost musel odmítnout jako návrh nepřípustný (ustanovení ve spojení s ustanovením ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 2012

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj