Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2658/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatelky RPG Byty, s. r. o., IČ: 27769127, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Gregova 3/2582, zastoupené Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Čs. legií 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2011, čj. -43, za účasti Okresního soudu v Ostravě jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti shora označenému rozsudku, jímž byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1704 Kč s příslušenstvím (výrok I.), ve výroku II. byla žaloba ohledně úroků z prodlení z částky 568 Kč zamítnuta, a ve výroku III. byla stěžovatelce uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Výrok ve věci samé odůvodnil okresní soud tak, že se jedná o bezdůvodné obohacení vzniklé stěžovatelce tím, že bez právního důvodu účtovala žalobci poplatky za instalaci a údržbu termoregulační techniky v bytě užívaném žalobcem. Soud I. stupně se mj. neztotožnil s právním názorem stěžovatelky, dle nějž již žalobce není nájemcem bytu, ale jeho bezesmluvním uživatelem; tzv. prolongační doložku považoval soud za platnou.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdila, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, a to tím, že z odůvodnění rozsudku je patrný naprostý odklon od konstantní judikatury Nejvyššího soudu. V dalším textu stížnosti stěžovatelka polemizuje s rozhodovacími důvody okresního soudu. Její argumentace spočívá na tom, že nájemní poměr skončil dne 30. 6. 2006, neboť pak již s ohledem na nebylo možné prodloužení nájemní smlouvy dle téhož zákona. Tzv. prolongační doložku přitom na základě judikatury Nejvyššího soudu považuje stěžovatelka za neplatnou. Žalobce je proto povinen platit stěžovatelce souhrnnou platbu za bezesmluvní užívání předmětného bytu, přičemž je zcela nepodstatné, jak si stěžovatelka souhrnnou částku v rámci evidenčních listů rozepíše.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti ( y). Není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo dozoru nad jejich rozhodovací činností. K takovému dozoru či kontrole je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy obecné soudy svými rozhodnutími zasahují do ústavně zaručených základních práv a svobod jednotlivce.

Při přezkumu rozhodnutí z hlediska dotčení ústavně zaručených základních práv či svobod je nutno vzít na zřetel charakter projednávané věci. Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti rozsudku, jímž bylo rozhodováno o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 1704 Kč (s příslušenstvím). Již ve své dřívější rozhodovací praxi dal Ústavní soud najevo, že v případech tzv. bagatelních věcí, tj. žalob znějících na peněžité plnění nepřevyšující částku 2000 Kč ( , ve znění do 30. 6. 2009; nyní již 10 000 Kč), je ústavní stížnost v podstatě vyloučena s výjimkou zcela extrémních pochybení obecného soudu, představujících zřetelný zásah do základních práv stěžovatele (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

,

,

a další, nověji viz usnesení ze dne 7. 10. 2009

sp. zn.

či usnesení ze dne 13. 10. 2009,

sp. zn.

s ohledem na účinnost , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; všechny judikáty dostupné na http://nalus.usoud.cz).

O výjimečný případ zcela extrémního pochybení obecného soudu (viz citovaná judikatura), však v souzené věci nejde. Rozsudek okresního soudu je řádně odůvodněn; jsou v něm vyloženy jak rozhodovací důvody, na nichž právní názor soudu spočívá, tak důvody, proč námitky stěžovatelky nelze považovat za správné. V tomto směru Ústavní soud připomíná, že právní názor okresního soudu odpovídá i názorům formulovaným v odborné literatuře. Kupř. M. Hulmák v komentáři k konstatuje: "Jestliže si smluvní strany sjednaly možnost prodloužení doby nájmu v nájemní smlouvě, např. o jeden rok, nebude-li nájemce v prodlení s platbami nájemného, nemá vyloučení možnosti použití na nájem bytu žádný význam. K prodloužení nájmu dochází totiž nikoliv z důvodu , ale z důvodu smluvního ujednání, a to v konkrétním případě i za jiných podmínek."Viz Hulmák, M. in Spáčil, J. a kol. I., II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1981. Skutečnost, že stěžovatelka dovozuje z textu zákona a z judikatury závěry jiné, ještě sama o sobě neznamená, že tím bylo zasaženo do jejích základních práv a svobod; to platí tím spíše, že v jejím případě jde o bagatelní věc, v níž Ústavní soud zasahuje toliko v případě extrémního pochybnení, jak bylo řečeno shora.

Z těchto důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 21. září 2011

Ivana Janů, v.r.

předsedkyně senátu