Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1982/11

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. K., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Weigem, advokátem se sídlem Praha 4, Nad Zátiším 22, proti rozsudku Okresního soudu Brno - venkov ze dne 5. 4. 2011, čj. - 51, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), stěžovatel navrhl zrušení shora uvedeného rozsudku, kterým mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces, zaručené d (dále " ") a princip právní jistoty odvozený z principu právního státu podle y.

Stěžovatel uvedl, že odtah jeho motorového vozidla během blokového čištění byl proveden bez faktického vyznačení rozhodnutí silničního správního úřadu v místech, kde svůj vůz zaparkoval, tedy v rozporu se smlouvou o zabezpečování odtahů vozidel uzavřenou mezi Brněnskými komunikacemi, a. s. a Z. Č., protože v místě odtahu nebylo provedeno označení příslušnou dopravní značkou. Žalovaný tak nebyl k odtažení vozidla stěžovatele oprávněn.

II.

Z ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal, u Okresního soudu Brno - venkov, žalobu proti Z. Č. (který na základě smlouvy s Brněnskými komunikacemi, a. s., obstarával odtahování motorových vozidel), o vrácení neoprávněného obohacení a náhrady škody v částkách 1.450,- Kč, 22,- Kč a 132,- Kč, vzniklých v souvislosti s neoprávněným odtahem jeho motorového vozidla během blokového čištění dne 9. září 2010, na ulici Kopečná v Brně. Rozsudkem Okresního soudu Brno - venkov (dále "okresní soud") ze dne 5. 4. 2011, čj. - 51, byla jeho žaloba zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného.

III.

Ústavní soud předesílá, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Jeho úkolem není skutkově a právně objasňovat věci, to patří do pravomoci obecných soudů. Nepřehodnocuje ani jimi prováděné dokazování. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou samostatnou záležitostí obecných soudů (např. usnesení

sp. zn.

, in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, C. H. Beck, svazek 6, č. 22). Ústavní soud neposuzuje zákonnost vydaných rozhodnutí, pokud jimi není porušeno ústavně zaručené právo. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní nebo zda naopak jejich uplatnění představuje zásah orgánu veřejné moci porušující ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

Poté co se Ústavní soud seznámil s obsahem napadeného rozhodnutí v kontextu stěžovatelových argumentů, relevantních pro posouzení věci, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Přestože stěžovatel argumentuje porušením práva na spravedlivý proces, podstatou jeho ústavní stížnosti je pouze polemika se skutkovými a právními závěry okresního soudu, aniž by uvedl relevantní ústavněprávní argumentaci. Jeho tvrzení jsou zcela v rovině podústavního práva (otázky umístění značek, autenticity pořízených fotografií apod.), čímž staví Ústavní soud do role další přezkumné instance v řízení před obecnými soudy, jíž však není.

K tomu lze doplnit, že pokud se stěžovatel domáhal zaplacení částky 1.604,- Kč, jde o tzv. bagatelní věc, která zpravidla pro svůj význam není schopna dosáhnout úrovně porušení základních práv a svobod. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a další) dal v této souvislosti opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí) je úspěšnost ústavní stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost vyloučena.

Ústavní soud si rovněž ověřil, že Okresní soud Brno - venkov se argumenty stěžovatele (totožnými s těmi v ústavní stížnosti) odpovídajícím způsobem zabýval a podrobně se s nimi vypořádal a své právní závěry patřičně odůvodnil. Rozhodl tak v souladu s principy hlavy páté y, jeho rozhodnutí jako výraz nezávislého soudního rozhodování nevybočilo z mezí ústavnosti. Pokud neshledal podmínky pro uplatnění odpovědnosti žalovaného za odtah vozidla stěžovatele, jedná se o projev jeho nezávislého rozhodování, jehož důvody v odůvodnění svého rozsudku srozumitelně a důkladně rozvedl. Ústavní soud v něm žádná pochybení neshledal a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

Pouze pro úplnost Ústavní soud dodává, že právo na spravedlivý proces, jehož porušení se stěžovatel dovolává, neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí odpovídající jeho názoru, ale právo na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. Skutečnost, že dotčený soud své rozhodnutí odůvodnil právním závěrem, se kterým se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k úspěšné ústavní stížnosti. Jakkoliv pak může být rozhodnutí z hlediska zákonnosti i sporné, rozdílný názor na interpretaci jednoduchého práva nemůže založit porušení práva na soudní ochranu či spravedlivý proces.

Vzhledem ke shora uvedenému byla ústavní stížnost stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2011

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu