Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 886/11

Ústavní soud rozhodl dnešního dne bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně o ústavní stížnosti stěžovatele K. S., zastoupeného JUDr. Ivanem Werlem, advokátem, Vrchovecká 74/2, 594 01 Velké Meziříčí, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. , a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 9. 2009, sp. zn. , za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti doručené dne 25. 3. 2011 stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud - pro rozpor s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces dle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - napadená rozhodnutí zrušil.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 9. 2009, sp. zn. , byla zamítnuta žaloba stěžovatele, kterou se domáhal po České republice - Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky 18.965,- Kč z titulu náhrady škody dle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. , byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Podané dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. , a to jako nepřípustné podle

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá především, že obecné soudy aplikovaly ve věci ustanovení nepřípustně formalisticky, když ve věci škody způsobené zahájením trestního stíhání vůči stěžovateli opřely své závěry o skutečnost, že stěžovatel proti usnesení o zahájení trestního stíhání nepodal stížnost. Stěžovatel takový výklad a aplikaci práva považuje za rozporné s judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, která vyžaduje vážení konkrétních okolností případu.

Ústavní stížnost je dílem zjevně neopodstatněná a dílem opožděně podaná.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Ve vztahu k poslednímu rozhodnutí v řadě, tedy napadenému usnesení Nejvyššího soudu, nutno z hlediska řízení před Ústavním soudem dodat toliko, že podané dovolání bylo ex lege nepřípustné a jako takové muselo být Nejvyšším soudem odmítnuto. Jakkoliv stěžovatel předkládal Nejvyššímu soudu otázku tvrzeného zásadního právního významu ve smyslu ustanovení , jeho dovolání bylo odmítnuto s odkazem na ustanovení , dle něhož je dovolání [podle ] nepřípustné mj. ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč. Vzhledem k výši sporné částky tak závěry Nejvyššího soudu nevyvolávají otázky stran ústavnosti rozhodnutí o odmítnutí dovolání a v této části je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

Pro hodnocení zbylé části ústavní stížnosti je pak určující, že Nejvyšší soud dovolání proti rozsudku odvolacího soudu odmítl, aniž by toto rozhodnutí bylo jakkoli závislé na jeho uvážení, tedy toliko z důvodu plynoucího přímo ze zákona; pak se totiž neuplatní zásada vyslovená v , nýbrž platí, že lhůta k podání ústavní stížnosti začíná svůj běh dnem následujícím po doručení rozhodnutí odvolacího soudu, v důsledku čehož je třeba ústavní stížnost v části směřující proti rozsudkům soudu prvního a druhého stupně hodnotit jako opožděně podanou.

Ústavní soud tak byl nucen postupovat stejně jako v řadě předchozích řízení [usnesení ze dne 25. 5. 2011,

sp. zn.

; ze dne 10. 5. 2011,

sp. zn.

; ze dne 17. 3. 2011,

sp. zn.

; vyhledej v elektronické databázi Ústavního soudu NALUS na http://nalus.usoud.cz].

Z důvodů vyložených výše odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost dílem jako opožděně podanou a dílem jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení , odst. 2 písm. a) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. července 2011

Ivana Janů, v.r.

předsedkyně senátu