Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1418/11

Ústavní soud rozhodl dne 21. června 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Ing. P. M., zastoupeného Mgr. Janem Kutějem, advokátem, AK se sídlem v Praze 5, Lamačova 824/9, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2011 čj. -47 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 20. 4. 2010 čj. -18 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 13. 5. 2011 se Ing. P. M. (dále též "povinný" nebo "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem konstatoval porušení principu právní jistoty a základních práv zaručených v a 2, a d (dále jen ""), a 4, a y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná ve věci nařízení exekuce nezletilých oprávněných proti povinnému pro výživné.

Stěžovatel také navrhl, aby náklady na jeho zastoupení v řízení před Ústavním soudem, které blíže specifikoval, zaplatil stát; návrh odůvodnil tvrzením, že jeho práva měla být ochráněna již v řízení před obecnými soudy.

II.

Z ústavní stížnosti a napadeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") ze dne 23. 2. 2011 vyplývají následující skutečnosti.

Dne 20. 4. 2010 Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen "exekuční soud") podle pravomocného a vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 1. 12. 2009 nařídil exekuci k uspokojení pohledávky nezletilých ve výši a lhůtách v rozhodnutí specifikovaných a k uspokojení nákladů oprávněného a nákladů této exekuce, jež budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, a provedením exekuce pověřil soudního exekutora.

Dne 23. 2. 2011 odvolací soud k odvolání povinného usnesení exekučního soudu ze dne 20. 4. 2010 potvrdil.

III.

V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že postupem a napadenými rozhodnutími obecných soudů došlo k "brutálnímu zásahu" do jeho ústavních práv, neboť obecné soudy interpretovaly právní předpisy a související judikaturu zcela chybně a v jeho neprospěch; poukázal na nálezy a

, uveřejněné ve Sb. n. u., sv. 3, resp. sv. 4.

IV.

Ústavní soud shledal ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou z následujících důvodů.

Projednávaná ústavní stížnost je specifická tím, že nesměřuje proti vlastnímu pravomocnému, resp. vykonatelnému, rozhodnutí ve věci, nýbrž je podávána ve stadiu výkonu rozhodnutí, kde - přísně vzato - nejde o rozhodnutí o právu ve smyslu y, resp. Úmluvy, ale o jeho výkon. Ústavní soud je však toho názoru, že "právo na soud", jehož jedním aspektem je právo na přístup k soudu, tj. právo zahájit řízení před soudem v civilních věcech zakotvené v citovaných článcíchy a Úmluvy by bylo iluzorní, pokud by zákon dovoloval, aby konečné závazné a vykonatelné soudní rozhodnutí ve věci zůstalo neúčinné k újmě jedné ze stran. Jinak řečeno, na výkon rozhodnutí musí být pohlíženo jako na nedílnou součást "procesu" pro účely článku 6 Úmluvy, resp. , ve spojení s y.

Podstatou ústavní stížnosti, postrádající jakoukoliv relevantní ústavněprávní argumentaci, byl nesouhlas stěžovatele s právními názory obecných soudů obsaženými v napadených rozhodnutích. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že není povolán přezkoumávat správnost právních závěrů vyvozených obecnými soudy - s výjimkou případů, což ale projednávaná věc není, kdy dospěje k závěru, že takové omyly mohly porušit ústavně zaručená práva či svobody [srov. např. nález ze dne 29. 5. 1997 ve věci , Sb. n. u., sv. 8, str. 149 (161); nález ze dne 29. 8. 2006 ve věci , Sb. n. u., sv. 42, str. 257 (261)]. Tomu odpovídá i dosavadní judikatura Ústavního soudu, podle níž není jeho úkolem "přehodnocovat" hodnocení důkazů provedených obecnými soudy a nahrazovat hodnocení obecných soudů, tj. skutkové a právní posouzení věci, svým vlastním [nález ze dne 1. 2. 1994 ve věci , Sb. n. u., sv. 1, str. 41 (45-46)].

Ústavní soud konstatuje, že z ústavní stížnosti ani napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo v dostatečném rozsahu a přezkoumatelným způsobem odůvodněno, nezjistil jakýkoliv náznak stěžovatelem tvrzeného porušení základních práv.

Návrhu stěžovatele na přiznání náhrady nákladů na jeho zastoupení Ústavní soud nevyhověl pro nesplnění podmínek ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost podle ust. odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu