Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
70559.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 1628/11
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti M. H., zastoupené JUDr. Marií Vondráčkovou, advokátkou, AK Vondráček & Partner, se sídlem v Praze 5, Zborovská 19, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. května 2000 sp. zn. 17 C 812/2000 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. června 2000 sp. zn. 17 C 812/2000 , takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů v její civilní věci s tím, že jimi bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu článku 36 odst. 1, článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d (dále jen "Listina "), ve spojení s články 90, 95 odst. 1 a článkem 96 Ústavy České republik y (dále jen "Ústava ").
Stěžovatelka uvádí, že se o existenci ústavní stížností napadeného rozsudku, jímž ji byla uložena povinnost zaplatit žalobci v rozsudku specifikovanou částku, dozvěděla teprve dne 4. dubna 2011, kdy ji bylo doručeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 36 EXE 9487/2010 -8 ze dne 16. listopadu 2010, návrh na nařízení exekuce ze dne 19. dubna 2010 a exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech povinného ze dne 29. března 2011 č.j. 067 EX 237342/10-13, k jejichž vydání došlo právě na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. června 2000 sp. zn. 17 C 812/2000 .
Ústavnímu soudu je známo z úředního styku, že stěžovatelka proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 36 EXE 9487/2010 -8 ze dne 16. listopadu 2010 podala dne 20. dubna 2011 odvolání, které bylo odmítnuto usnesením ze dne 12. května 2011 č. j. 36 EXE 9487/2010 -22.
Dále při nahlédnutí do spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 11. dubna 2011 stěžovatelka zjistila skutečnosti týkající se nalézacího řízení, že v tomto řízení ji byla ustanovena opatrovnice z řad zaměstnanců soudu.
Stěžovatelka obvodnímu soudu vytýká, že ji, jakožto osobě neznámého pobytu, ustanovil v nalézacím řízení opatrovnici dle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , aniž by předtím řádně provedl šetření stran jejího skutečného pobytu. V době, kdy probíhalo nalézací řízení, se dlouhodobě zdržovala v zahraničí a nikoli na adrese uvedené žalobcem.
Na podporu svého tvrzení o včasnosti podání ústavní stížnosti stěžovatelka poukazuje na nález
sp. zn. III. ÚS 1400/09
. Nadto dle jejího mínění soud nerespektoval pravidla pro ustanovení opatrovníka vyslovená v nálezech, neboť opatrovnicí byla ustanovena zaměstnankyně obvodního soudu, která ve věci nečinila žádné úkony, nehájila zájmy stěžovatelky a toliko přebírala její poštu (např. nález
sp. zn. II. ÚS 27/2000
).
Stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud dle ustanovení § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), odložil vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozsudku.
V projednávané věci je námitka, že nebyly dány předpoklady pro ustanovení opatrovníka z důvodu neznámého pobytu stěžovatelky, klíčová.
Zákonem č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. ledna 2009 a účinným ode dne 1. července 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež z důvodů dále vyložených činí dřívější judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. o. s. ř. , ve znění zákona č. 7/2009 Sb. , žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle § 234 odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. o. s. ř. lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
Namítá-li stěžovatelka neexistenci předpokladů k ustanovení opatrovníka, má tak ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení k dispozici procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jejích práv předtím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu . Pokud se týká návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, Ústavní soud konstatuje, že tento návrh má akcesorickou povahu, to znamená, že je možno jej podat pouze ve spojení s ústavní stížností a sdílí i její osud v tom smyslu, že pokud je ústavní stížnost z důvodu nepřípustnosti odmítnuta, je odmítnut i návrh na odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadených soudních rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ).
V Brně dne 24. června 2011
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj