Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1732/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky 2R Holding s.r.o., se sídlem Praha 10, Weilova 1451/2g, zastoupené Mgr. Janem Tomaierem, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 1935/38, kterou se domáhá vyslovení zákazu Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, katastrálnímu pracovišti Praha-západ, pokračovat v průtazích řízení o vkladu vlastnického práva stěžovatelky dle kupní smlouvy ze dne 31. března 2010 a uložení povinnosti tomuto katastrálnímu pracovišti, aby v této věci rozhodl do 26. června 2011, spojené s návrhem na vydání předběžného opatření a návrhem na přednostní projednání věci, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 11. června 2011, se stěžovatelka domáhala podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), vyslovení zákazu pro Středočeský kraj, katastrálnímu pracovišti Praha-západ (dále jen "") pokračovat v průtazích řízení o vkladu vlastnického práva stěžovatelky dle kupní smlouvy ze dne 31. března 2010 a uložení povinnosti tomuto , aby v této věci rozhodl do 26. června 2011. Ústavní stížnost stěžovatelka spojila s návrhem na nařízení předběžného opatření dle ustanovení z důvodu hrozící újmy, která může být stěžovatelce způsobena rozhodováním Městského soudu v Praze, jako soudu insolvenčního, který momentálně rozhoduje o vylučovací žalobě stěžovatelky v důsledku toho, že je ve vkladovém řízení nečinný, přičemž na den 27. června 2011 je nařízeno ústní jednání a je možné, že insolvenční soud při tomto jednání rozhodne o zamítnutí vylučovací žaloby. Dále spojila stěžovatelka ústavní stížnost s návrhem na přednostní projednání věci dle ustanovení a s návrhem na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem dle ustanovení .

Z předložené ústavní stížnosti a připojených příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka jako kupující uzavřela dne 31. března 2010 kupní smlouvu s prodávajícím PALCOR CZECH s.r.o. (dále jen "prodávající"). Předmětem smlouvy byl převod nemovitostí v katastrálním území Tuchoměřice a Kněžívka za účelem jejich komerčního využití a téhož dne, kdy byla kupní smlouva uzavřena, byl podán návrh na vklad vlastnického práva stěžovatelky k předmětným nemovitostem. Usnesením katastrálního úřadu ze dne 26. dubna 2010 č. j. V-2391/2010-210 bylo vkladové řízení v souladu s ustanovením a ustanovením , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), přerušeno z důvodu podaného žalobního návrhu na určení neplatnosti kupní smlouvy. Podané odvolání proti rozhodnutí katastrálního úřadu Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze rozhodnutím ze dne 2. června 2010 č. j. ZKI-O-47-403/2010 - Bor zamítl a napadené usnesení potvrdil. K tomu byl na majetek prodávajícího na základě návrhu společnosti UniCredit dne 16. listopadu 2010 prohlášen konkurz a insolvenční správce zahrnul předmětné nemovitosti do majetkové podstaty. Stěžovatelka proti tvrzené nečinnosti katastrálního úřadu opakovaně neúspěšně brojila v rámci vlastního vkladového řízení, dále žalobou o ochranu před nečinností podanou dne 11. října 2010 u Městského soudu v Praze, přičemž o žalobě ani připojených návrzích na nařízení předběžného opatření nebylo dosud rozhodnuto. Stěžovatelka rovněž podala žalobu o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty prodávajícího.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti podrobně popsala skutkové okolnosti celé věci a uvedla, že podanou ústavní stížností usiluje o poskytnutí ochrany zahraniční investici svého jediného společníka, kyperské společnosti MOSTREET HOLDINGS LIMITED před jejím poškozením či úplným zmařením. Stěžovatelka má za to, že s ohledem na insolvenční řízení nelze vyloučit, že insolvenční soud nepřihlédne k argumentaci stěžovatelky a na jednání nařízeném na den 27. června 2011 rozhodne o zamítnutí vylučovací žaloby. Postup katastrálního úřadu pak stěžovatelka považuje za zneužití práva, který umožňuje společnosti UniCredit obstrukce a šikanózní postup vůči stěžovatelce. Stěžovatelka z důvodu, že nečinnost katastrálního úřadu má na ni zvlášť tíživý dopad a nepokračuje ve vkladovém řízení, přestože stěžovatelka usiluje o ochranu svých práv i žalobou u správního soudu, kterou požaduje odstranění nečinnosti katastrálního úřadu a řízení o této žalobě nebylo dosud pravomocně ukončeno, žádá o ochranu svých práv zaručených , a d (dále jen "") a Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), cestou ústavní stížnosti.

Ústavní soud po přezkoumání dané věci z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti [y (dále jen "")]. Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům ani orgánům veřejné moci nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, ve správním řízení i v soudním řízení správním, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí příslušných soudů a orgánů veřejné moci. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda právní závěry obecných soudů, resp. příslušných orgánů, nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, dále otázka, zda jejich právní názory jsou ústavně konformní, nebo zda naopak jejich uplatnění představuje zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Pokud porušení ústavně zaručeného základního práva a svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, je Ústavní soud oprávněn zakázat příslušnému státnímu orgánu, aby v takovém porušování pokračoval, eventuálně, aby obnovil stav před porušením [ ].

Ústavní stížnost směřuje proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci ve smyslu ustanovení . Problematikou případů, kdy došlo k přerušení řízení o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem, se Ústavní soud opakovaně zabýval. Zásadní je v této souvislosti nález ze dne 25. ledna 2000

sp. zn.

, ve kterém Ústavní soud judikoval, že: "Ustanovení taxativním způsobem vymezuje z jakých hledisek přezkoumává v řízení o povolení vkladu skutečnosti právně významné před vydáním rozhodnutí. S ohledem na charakter řízení před se jedná o přezkoumávání listin, odůvodňujících provedení vkladu. V případě, že správní orgán má pochybnosti o platnosti předmětných smluv z důvodu podané určovací žaloby s tím, že na posouzení předběžné otázky o vlastnictví k předmětným nemovitostem závisí i správné rozhodnutí o vkladu práv do katastru nemovitostí, je tento povinen řízení přerušit až do doby rozhodnutí soudu o vlastnických vztazích. ... Rozhodování o existenci či neexistenci věcného práva přitom nepřísluší , ale soudu. si nemůže proto o této otázce zjednat jasno sám, ale musí vyčkat pravomocného rozhodnutí soudu". Obdobně se Ústavní soud vyjádřil i v dalších svých rozhodnutích, kupř. v nálezu ze dne 8. července 1999

sp. zn.

a v usneseních ze dne 20. 6. 2001

sp. zn.

, ze dne 30. ledna 2007 sp. zn..

, ze dne 27. dubna 2006 , ze dne 26. dubna 2011

sp. zn.

, ze dne 9. června 2011

sp. zn.

(in http://nalus.usoud.cz). K tomu se přísluší poznamenat, že na citované nálezy rovněž odkázal Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí, kterým zamítl odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí katastrální úřadu o přerušení řízení.

Samotné důvody ústavní stížnosti, jimiž stěžovatelka svá tvrzení o porušení ústavně zaručených práv podložila, nevyvolávají pochybnosti o tom, že usiluje o přezkoumání postupu katastrálního úřadu. S ohledem na všechny okolnosti případu nelze než uzavřít, že , který za shora uvedených skutkových okolností přerušil řízení o povolení vkladu vlastnického práva, a to do doby, než bude výrokem soudu rozhodnuto o určení neplatnosti kupní smlouvy, postupoval v souladu se a nevybočil ze striktně vymezených hledisek ustanovení v , neboť nezkoumal platnost příslušné kupní smlouvy, nýbrž pouzeu, na základě které má být vklad povolen. Řízení o povolení vkladu proto bylo přerušeno zákonným způsobem, lhůty po dobu přerušení řízení neběží a stav řízení nelze hodnotit jako stav nezákonné nečinnosti ze strany katastrálního úřadu.

Z důvodu, že porušení namítaných základních práv stěžovatelky nebylo Ústavním soudem shledáno, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení jako zjevně neopodstatněnou spolu s návrhy na vydání předběžného opatření a přednostní projednání věci.

Pokud jde o návrh stěžovatelky, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud konstatuje, že neshledal podmínky pro postup podle ustanovení , proto návrhu nevyhověl a náhradu nákladů stěžovatelce nepřiznal.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 28. června 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu