Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1485/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. B., zastoupené JUDr. Michalem Račokem, advokátem v Praze 1, Štěpánská 49/633, proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 20. 10. 2009 č. j. -84, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka v ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 23. 5. 2011, navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo ve smyslu a d.

Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Berouně byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit žalobci (Generali Pojišťovna, a. s.) částku 2.054, - Kč s příslušenstvím a náklady řízení v částce 8.454,- Kč z titulu dlužného pojistného (výroky II. a III.). V částce, ve které se žalobce domáhal po stěžovatelce zaplacení úroku z prodlení z částky 374,- Kč od 17. 7. 2007 do 16. 10. 2007, okresní soud řízení zastavil (výrok I.). Stěžovatelka uvádí, že se o vydaném rozhodnutí okresního soudu dozvěděla až v rámci nařízení exekuce dne 13. dubna 2011.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že jí napadený rozsudek nikdy nebyl doručen. Uvedla, že se v době doručování zdržovala v zahraničí a nikoli na adrese svého trvalého bydliště. Soud podle názoru stěžovatelky provedl pouze nedostatečné a formální zjišťování jejího faktického pobytu. Za formální považuje také ustanovení opatrovníka, které mělo, dle jejího názoru, pouze urychlit soudní řízení. Na základě těchto skutečností stěžovatelka tvrdí, že jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, jakož i právo věc projednávat v její přítomnosti a vyjádřit se ke všem dokumentům.

Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "", a to včetně podmínky ustanovení , která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje ( ); těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. ).

Ústavní stížnost se vyznačuje tím, že je ke standardním procesním institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

, kterým se mění , (dále jen ""), jenž nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, bylo jeho ustanovení doplněno o písm. h), podle něhož může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže mu "byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady".

Podle , z důvodu zmatečnosti, uvedeného v , lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Tím se stala zjevně nepoužitelnou judikatura Ústavního soudu, na niž se stěžovatelka v obecné rovině v ústavní stížnosti odvolávala.

Stěžovatelka, aniž řízení o žalobě pro zmatečnost ve smyslu zahájila (opak se z ústavní stížnosti nepodává), může tedy rozsudek Okresního soudu v Berouně vydaný dne 20. 10. 2009 napadnout tímto opravným prostředkem.

Proto dospěl Ústavní soud v posuzované věci k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu výše citovaného ustanovení nepřípustná a podle ustanovení ji soudcem zpravodajem odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. června 2011

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu