Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1138/11

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Ing. K. Z. a 2. M. K., obou zastoupených JUDr. Jitkou Pokornou, advokátkou v Praze 1, Michalská 12, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2009 č. j. -64 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 6. 2008 č. j. -39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatelé navrhují zrušení shora označených rozsudků obecných soudů, neboť mají za to, že jejich vydáním došlo k porušení , a y ČR a a d.

Z ústavní stížnosti a z kopií přiložených rozhodnutí vyplývá, že Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, v němž tento soud určil, že výpověď z nájmu bytu vedlejších účastníků (v řízení před obecnými soudy žalobců) k bytu, specifikovaném v rozsudku, je neplatná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali stěžovatelé dovolání, které Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 20. 1. 2011 č. j. -80.

Ve své ústavní stížnosti napadají stěžovatelé pouze shora uvedená rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, ačkoli ve věci rozhodoval i Nejvyšší soud. Právě toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je nepochybně tím pravomocným rozhodnutím, jež ústavní stížností musí být v prvé řadě napadeno [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ""].

Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, avšak k takové nápravě nemůže dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním prostředku poskytnutém zákonem k ochraně práva. Je-li přípustný opravný prostředek, jenž je v dispozici stěžovatelů, i následně řádně podán, je nezbytné napadnout ústavní stížností (kasačním návrhem) i na jeho základě vydané rozhodnutí, pokud se orgán k tomu ex lege povolaný v rámci jemu svěřených kompetencí námitkami stěžovatelů, aniž by tyto musely být ve shodě se všemi námitkami v ústavní stížnosti uplatněnými, náležitě zabýval. Přitom lhostejno, jakou formou procesního úkonu (např. zamítnutím či odmítnutím), resp. formou rozhodnutí, co do procesního označení výsledku své přezkumné činnosti (např. rozsudkem či usnesením), tak učinil. Rozhodnutí o ústavní stížnosti, směřující jen proti napadeným rozhodnutím Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, by totiž v projednávané věci vedlo k tomu, že rozhodnutím Ústavního soudu by rozhodnutí Nejvyššího soudu zůstalo nedotčeno, což by bylo nepochybně v rozporu s principem právní jistoty. Tyto procesní skutečnosti jsou zcela evidentní a pro rozhodování Ústavního soudu relevantní (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 8. 1996

sp. zn.

, ze dne 15. 1. 1997

sp. zn.

nebo ze dne 5. 3. 2009

sp. zn.

).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. června 2011

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu