Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 827/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. února 2011 ve věci navrhovatelky JUDr. J. J., zastoupené JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem Praha, Krkonošská 16, o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 7. 2009 sp. zn. , ve znění opravného usnesení ze dne 21. 10. 2009, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2010 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů se soud I. stupně dopustil mj. chyb ve formulaci výroků a přestože na ně upozornila v odvolání a na pokyn Městského soudu v Praze bylo vydáno opravné usnesení, k nápravě nedošlo. Proto také podala dovolání k Nejvyššímu soudu a ústavní stížnost, v níž navrhla, aby Ústavní soud nálezem zrušil v rozsudku soudu I. stupně bod II. a III., stejně jako výrok Městského soudu v Praze, který se dotýkal těchto bodů, když se těmito rozhodnutími cítí dotčena v právech zakotvených v d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném prostředku. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [ , odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, když ustanovení nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky - stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy přípustných procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení. Z obsahu návrhu vyplývá, že stěžovatelka svého práva podat mimořádný opravný prostředek, tj. dovolání, využila a to je tedy nutno považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že její ústavní stížnost byla podána předčasně a jde tedy o návrh nepřípustný. Lze dodat, že přezkum stížností napadených rozhodnutí Ústavním soudem ještě předtím, než o podaném dovolání rozhodne Nejvyšší soud, by znamenal faktické nahrazení jeho rozhodovací činnosti, čímž by Ústavní soud nepřijatelně vstoupil do soustavy soudů obecných - takový postup by byl v rozporu s , ve znění pozdějších předpisů. Konečně pak, poté, co Nejvyšší soud ve věci stěžovatelky rozhodne a stěžovatelka k jeho obsahu bude mít výhrady, je dána možnost ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí ústavní stížností brojit, případně postupovat dle cit. .

Pro výše uvedené a s poukazem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (usnesení

sp. zn.

a násl.), bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo. [ ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2011

Pavel Holländer

soudce zpravodaj