Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 273/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. února 2011 ve věci navrhovatele F. R., zastoupeného JUDr. Ladislavem Zahradníkem, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Sládkova 351/II, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2008 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku s tím, že dle jeho přesvědčení došlo rozhodnutím soudu k zásahu do práv, zakotvených v a 3d, jakož i v y. Kopií listin, adresovaných Nejvyššímu soudu ČR dne 4. 2. a 10. 2. 2009, byl Ústavní soud informován o tom, že proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích bylo podáno dovolání, ve kterém stěžovatel navrhoval zrušení nejen rozsudku odvolacího soudu, ale také rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 1. 8. 2008 sp. zn. .

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [, odst. 3 a 4, , ve znění pozdějších předpisů].

Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, když ustanovení nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky - stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy přípustných procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení. Z obsahu návrhu a předložených listin adresovaných Nejvyššímu soudu vyplývá, že stěžovatel svého práva podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek využil, což nutno považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně a jeho návrh je proto návrhem nepřípustným. Lze dodat, že přezkum stížností napadených rozhodnutí Ústavním soudem ještě předtím, než o podaném dovolání rozhodne Nejvyšší soud, by znamenal faktické nahrazení jeho rozhodovací činnosti, čímž by Ústavní soud nepřijatelně vstoupil do soustavy obecných soudů a jeho postup by byl v rozporu s , ve znění pozdějších předpisů. Konečně pak, poté, co Nejvyšší soud ve věci dovolání rozhodne a stěžovatel bude mít k jeho obsahu výhrady, je dána možnost ve stanovené lhůtě proti němu ústavní stížností brojit, případně postupovat dle cit. .

Pro výše uvedené a s poukazem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (usnesení

sp. zn.

a násl.), bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2011

Pavel Holländer

soudce zpravodaj