Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3103/10

Ústavní soud rozhodl dne 2. února 2011 o ústavní stížnosti stěžovatelek 1) PROSPER spoločnosť s ručením obmedzeným HUMENNÉ, Valaškovce, 066 01 Humenné a 2) PROSPER, s. r. o. - HUMENNÉ, ORGANIZAČNA ZLOŽKA, Voskovcová 355, 463 03 Stráž nad Nisou, obou zastoupených JUDr. Júliem Kvetánem, advokátem, AK se sídlem Štefánikova 17, 066 01 Humenné, proti postupu a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 10. 2008 č. j. -11, ze dne 2. 7. 2009 č. j. -28, Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2009 č. j. -18 a Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2010 č. j. -62 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelky žádají, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem Obvodního soudu pro Prahu 2, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu bylo porušeno základní právo M. H. (jednatele první stěžovatelky a vedoucího druhé stěžovatelky) podle článku 87 písm. d) y, dále článek 10, článek 36 d a článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (výrok I.). Dále se domáhají, aby Ústavní soud uložil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 "projednat a rozhodnout věc vedenou pod sp. zn. -28 podle zákona č. 160/2008 Sb."(výrok II.).

Z ústavní stížnosti a z jejích příloh zjistil Ústavní soud, že Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 30. 10. 2008 č. j. -11 zastavil řízení, v němž se druhá stěžovatelka (organizační složka první stěžovatelky) v procesním postavení žalobkyně domáhala zaplacení náhrady škody po Ministerstvu spravedlnosti. Konstatoval, že Ministerstvo spravedlnosti jako organizační složka státu ani žalobkyně, jakožto organizační složka obchodní společnosti, nemá způsobilost být účastníkem řízení, což představuje nedostatek podmínky řízení, který nejde odstranit, a proto muselo být řízení zastaveno dle ustanovení Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 3. 2009 č. j. -18 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Následně Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 2. 7. 2009 č. j. -28 vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Poté Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 7. 2010 č. j. -62 dovolání žalobkyně zamítl pro neopodstatněnost. Vysvětlil, že byla-li jako žalobkyně přesně a srozumitelně označena organizační složka právnické osoby, která nemá právní subjektivitu, jedná se o neodstranitelnou podmínku řízení, není dán procesní prostor k nápravě dle ustanovení a soud řízení zastaví; okolnost, že je organizační složka zapsána v obchodním rejstříku, jí způsobilost být účastníkem řízení založit nemůže.

Stěžovatelky jsou přesvědčeny, že je-li v žalobě kromě firmy uvedena i organizační složka, není dán důvod k zastavení řízení, neboť tato je řádnou procesní stranou. Vyslovují přesvědčení, že soud měl žalobkyni vyzvat k odstranění případných procesních nedostatků. Upozorňují, že závěr Nejvyššího soudu, dle kterého byla ke dni podání žaloby organizační složka vymazána z obchodního rejstříku, se nezakládá na pravdě, protože výmaz nebyl učiněn na základě návrhu první stěžovatelky, přičemž samotný výmaz nesouhlasí s označením organizační složky, pod kterým byla zapsána do obchodního rejstříku.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že ústavní stížnost je podána osobami zjevně neoprávněnými a současně je návrhem, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Ve vztahu k výroku I., jehož vyslovení Ústavním soudem stěžovatelky navrhují, je třeba ústavní stížnost hodnotit jako návrh podaný neoprávněnými osobami, protože nezná institut populární ústavní stížnosti, kterou by bylo možno podat ve prospěch jiné osoby anebo za ni (actio popularis), s výjimkou zmocnění (srov. nález

sp. zn.

, odst. 15, dostupný na http://nalus.usoud.cz). Mimoto M. H. coby jednatel první stěžovatelky a vedoucí druhé stěžovatelky nebyl účastníkem řízení a tudíž rozhodnutími v něm vydanými nemohl být dotčen na svých ústavně garantovaných právech; možnost porušení vlastních ústavně zaručených práv je totiž nezbytným předpokladem aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti [srov. ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "]. Navíc se jedná toliko o akademický výrok, který není spojen s náležitým požadavkem na zásah Ústavního soudu spočívajícím podle povahy věci buď ve zrušení příslušných rozhodnutí či v zákazu pokračovat v porušování ústavně zaručených práv stěžovatele [srov. ustanovení , b) ], a proto Ústavní soud rovněž není příslušný k projednání takového návrhu.

Nad rámec řečeného se také patří poznamenat, že druhá stěžovatelka není osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti i z toho důvodu, že jakožto organizační složka obchodní společnosti (první stěžovatelky) nemá právní subjektivitu, pročež - při neexistenci zvláštní právní úpravy - není způsobilá být účastníkem jakéhokoli soudního řízení, tedy ani řízení před Ústavním soudem. Tento závěr je notorietou a vychází jak ze stabilní judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení sp. zn. , a , dostupná na www.nsoud.cz), jakož i právní vědy (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: I. - Komentář. C. H. Beck, Praha 2009, str. 105). První stěžovatelce nelze přisvědčit v tvrzení, že v podané žalobě byla jako žalobkyně označena nejen její organizační složka, ale i ona samotná, neboť to z obsahu spisu nevyplývá. I proto není osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti; nebyla-li účastníkem řízení, jehož přezkoumání se domáhá, nemohla být dotčena její ústavně zaručená práva [srov. ustanovení ].

Pokud jde o navrhovaný výrok II. ústavní stížnosti, je ústavní stížnost v této části návrhem, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný; Ústavní soud nemůže obecnému soudu uložit "projednat a rozhodnout věc vedenou pod sp. zn. -28 podle zákona č. 160/2008 Sb.", aniž by současně nezrušil rozhodnutí, na jejich základě bylo řízení zastaveno, protože jinak by vyvolal situaci porušující princip právní jistoty, kdy by v téže věci existovala dvě rozdílná rozhodnutí (původní rozhodnutí o zastavení řízení a nové rozhodnutí, jenž by bylo výsledkem meritorního projednání podané žaloby). Kromě toho v této věci nebyla řešena věc sama, ale žalobkyně byla pouze vyzvána k zajištění si právního zastoupení v dovolacím řízení.

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a jako návrh, k jehož projednání není příslušný, dle ustanovení a d) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2011

Miloslav Výborný, v. r .

soudce zpravodaj