Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 251/2011

U S N E S E N Í

J. H.

1) Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích

, se sídlem v Litoměřicích, Žižkova 6, a

2) Okresní správa sociálního zabezpečení v Litoměřicích

, se sídlem v Litoměřicích, Seifertova 2063/3, o zaplacení 10.000.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. srpna 2010, č. j. -54, takto:

Dovolání

se zamítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17. 8. 2010, č. j. -54, potvrdil usnesení ze dne 30. 9. 2008, č. j. -38, jímž Okresní soud v Ústí nad Labem zastavil řízení podle a rozhodl o náhradě nákladů řízení, neboť dospěl k závěru, že žalované subjekty jsou organizačními složkami státu, nikoli právnickými osobami, a nemají tak způsobilost být účastníky řízení ( ).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce z důvodů uvedených v dovolání, v němž nesouhlasí se závěry soudů obou stupňů, neboť podle jeho názoru předložené materiály osvědčují nesprávný postup a pochybení prvního žalovaného při výkonu jeho pravomocí, přičemž jeho postup je kryt jinými orgány státní a místní správy a policie. Dovolatel opakuje okolnosti případu, pro které se domáhal odškodnění za neoprávněné nahrnutí odpadního materiálu na svůj pozemek, a reakci jím oslovených orgánů; poukazuje dále na „promyšlený a koordinovaný postup organizovaného zločinu“ na Litoměřicku. Má za to, že odvolací soud nevzal do úvahy jeho argumenty týkající se povahy soudního řízení a tu skutečnost, že žalobce nemá právnické vzdělání; měl jej proto vyzvat k zajištění si právního zastoupení. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení zastoupeným advokátem ve smyslu , a že je podle přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Ten, kdo nemá právní subjektivitu, je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže tak stanoví zákon.

Oba subjekty, v žalobě označené jako žalovaní, jsou podle , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizačními složkami státu (státní zastupitelství, správní úřad). Jako organizační složky státu nejsou právnickými osobami (srov. věta první ); protože ani zákon jim nepřiznává způsobilost být účastníky řízení, nejsou způsobilými účastníky občanského soudního řízení.

Ve sporném řízení platí, že účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný ( ). Žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil. Jestliže byl označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit ( ). Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže z povahy věci figurovat na straně žalobce nebo žalovaného a vstupovat do procesních vztahů (není způsobilou stranou sporu). Soud je proto povinen v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit ( , ). Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 4824, a například též usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že soud v případě neodstranitelného nedostatku podmínky řízení nemůže v řízení pokračovat a je povinen řízení zastavit, nemůže do takto vadně zahájeného řízení přistoupit další účastník ( ) a nemůže ani dojít k záměně účastníka ( ). Tento nedostatek nelze odstranit ani postupem podle , jak se o to pokusil soud prvního stupně (srovnej též názor vyjádřený ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1997, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 41/1997 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

V projednávané věci označil žalobce (jak je nepochybné z obsahu jeho podání doručeného soudu prvního stupně dne 7. 7. 2008 upřesněného podáním doručeným témuž soudu dne 5. 8. 2008) za žalované „Okresní státní zastupitelství Litoměřice“ a „Okresní správu sociálního zabezpečení Litoměřice“. Uvedená označení nevzbuzují žádné pochybnosti o tom, kdo by se měl řízení účastnit, jde o označení jasná, srozumitelná a určitá bez zjevných chyb v psaní. Z obsahu podání nelze dovodit ani zjevný rozpor mezi označením žalovaných a vylíčením rozhodných skutečností (v žádném z údajů obsažených v podání se ani nenaznačuje, že by se žalobce svého nároku domáhal proti jinému subjektu). Proto ani postup soudu prvního stupně podle , který vyzval žalobce k upřesnění, zda trvá na tom, že žaloba směřuje proti Okresní správě sociálního zabezpečení Litoměřice, tento neodstranitelný nedostatek podmínky řízení nezhojil (nejednalo se o vadu v označení žalovaných). Stejně tak by k odstranění uvedeného nedostatku nemohlo vést ani ustanovení zástupce z řad advokátů, jehož se dovolatel nyní domáhá; podáním doručeným soudu prvního stupně dne 5. 8. 2008 navíc žalobce sám uvedl, že zástupce nepotřebuje a chce svou situaci řešit osobně.

Protože je tedy rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska námitek uplatněných v dovolání správné, dovolací soud podle ustanovení věta první dovolání žalobce jako nedůvodné zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť v řízení, v němž žalovaní nemají způsobilost být účastníkem řízení, je pojmově vyloučeno přiznat některému z účastníků náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. března 2011

JUDr. Petr Vojtek, v. r.předseda senátu