Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 29/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci stěžovatelky XIO.CZ, a. s., Soběslavská 48, Praha 3, právně zastoupené advokátem Mgr. Ondřejem Milatou, Stodolní 26, Ostrava - Moravská Ostrava, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 5. 2008 sp. zn. a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2008 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 6. 1. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Poté, co stěžovatelka odstranila vady návrhu, Ústavní soud konstatoval, že podání splňuje po formální stránce veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Napadeným usnesením obvodního soudu bylo zastaveno soudní řízení, v němž se stěžovatelka domáhala "neoprávněného obohacení a splnění dluhu". Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že stěžovatelka vzala svůj návrh v celém rozsahu zpět, a to po konzultaci s JUDr. Květuší Voráčkovou, předsedkyní senátu. Dále bylo žalobkyni JUDr. Voráčkovou sděleno, ať na nařízené jednání již nečeká, že toto jednání stejně neproběhne. Po obdržení této informace se stěžovatelka z budovy soudu vzdálila. Z protokolu o jednání je však zřejmé, že jednání u obvodního soudu přesto proběhlo. K jednání se dostavil právní zástupce žalovaného, vyslovil souhlas se zpětvzetím žaloby a provedl likvidaci nákladů řízení, a to přes dohodu se stěžovatelkou, že každá ze stran ponese náklady řízení ze svého. Obvodní soud následně výrokem I. řízení zastavil, výrokem II. přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 39.400,- Kč a výrokem III. vrátil žalobkyni soudní poplatek ve výši 7.200,- Kč. Odvolací soud napadené usnesení obvodního soudu potvrdil. Stěžovatelka je toho názoru, že obecné soudy se nezabývaly otázkou, zda je Mgr. D. K. oprávněna podat žalobu za obchodní společnost XIO.CZ, a. s. Porušení svých základních práv spatřuje stěžovatelka především v tom, že jí bylo odepřeno právo účastnit se jednání před soudem. Dle názoru stěžovatelky zakládá postup obecných soudů její diskriminaci.

III.

Ústavní soud se návrhem stěžovatelky zabýval, přičemž dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud ve své ustálené judikatuře již mnohokrát vymezil rozsah svých pravomocí ve vztahu k obecné pravomoci soudů a konstatoval, že je vždy nutno vycházet z teze, podle níž není Ústavní soud součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu tedy vykonávat dohled či dozor nad rozhodovací činností obecných soudů a nelze jej tedy vnímat jako další odvolací orgán. Do pravomoci obecných soudů by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout jen v těch případech, kdyby jejich právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními, což se však v předmětném případě nestalo.

Otázka náhrady nákladů řízení by mohla nabýt ústavněprávní dimenzi toliko v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což by mohlo v dané věci nastat pouze za situace, kdy by v procesu interpretace a aplikace příslušných ustanovení ze strany obecných soudů byl obsažen prvek svévole, a to např. v důsledku nerespektování jednoznačné kogentní normy, v důsledku přepjatého formalizmu nebo tehdy, jestliže by příslušné závěry obecného soudu nebyly odůvodněny vůbec či zcela nedostatečně (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 8. 7. 1999

sp. zn.

publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 15, nález č. 98, str. 17 a násl., nebo nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2001

sp. zn.

publikován tamtéž, svazek č. 24, nález č. 163, str. 183 a násl.). Pochybení v tomto smyslu však Ústavní soud neshledal.

Z ustanovení , které obecné soudy v daném případě aplikovaly, se podává, že "jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení)". Jak bylo již mnohokrát judikováno, toto ustanovení je třeba vykládat ryze procesně. V případě zastavení řízení nemůže řízení dojít do stádia meritorního rozhodování. Proto také nelze k určení toho, kdo kterému účastníku vznik nákladů řízení způsobil, užít kritéria úspěchu ve věci. Je tedy bezpředmětné, zda a jak se dohodla stěžovatelka s protistranou na podmínkách zastavení řízení.

Co se týče tvrzeného nesprávného poučení ze strany soudkyně JUDr. Voráčkové, není z vyžádaného spisu zřejmé, že by stěžovatelka o jednání nevěděla a vznesená námitka tak zůstává v rovině tvrzení proti tvrzení.

Namítá-li stěžovatelka, že se obecné soudy nezabývaly otázkou, zda byla Mgr. Danuše Korczyńská oprávněna podat žalobu za obchodní společnost XIO.CZ, a. s., je tato námitka z ústavněprávního hlediska bezpředmětná, neboť pokud stěžovatelka takovéto pochybnosti měla, mohla je vznést ještě před zastavením řízení před obecnými soudy, což však neučinila.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatelky, proto ústavní stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. září 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu