Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1580/10

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Z. P. a V. P., zastoupených JUDr. Blahoslavem Mazourkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 10, Vyžlovská 38, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -101 ze dne 25. února 2010, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -61 ze dne 22. prosince 2006 a proti usnesení Okresního soudu v Kolíně č. j. -48 ze dne 21. června 2005 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelé, s odkazem na porušení jejich práva na spravedlivý proces vyplývajícího z d (dále jen " ") a y (dále jen " "), práva na ochranu vlastnictví zaručeného a y, práva na rovnoprávné postavení subjektů právních vztahů dle y a práva na přístup k soudům, domáhali zrušení v záhlaví citovaného výroku rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z přiložených příloh a ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Kolíně usnesením č. j. -48 ze dne 21. června 2005 (dále jen "rozhodnutí soudu prvního stupně") zastavil řízení, kterým se stěžovatelé domáhali na M. D. a V. D. (dále jen "žalovaní") vyklizení jimi užívaného bytu ve vlastnictví stěžovatelů a uložil stěžovatelům zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 4.860,- Kč. K odvolání stěžovatelů Krajský soud v Praze usnesením č. j. -61 ze dne 22. prosince 2006 připustil změnu žaloby stran specifikace bytu užívaného žalovanými, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a uložil stěžovatelům zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2.355,- Kč. Dovolání stěžovatelů Nejvyšší soud usnesením č. j. -101 ze dne 25. února 2010 zamítl a uložil stěžovatelům zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.500,- Kč.

Porušení svých základních práv spatřují stěžovatelé v nesprávné interpretaci a aplikaci hmotněprávních a procesněprávních předpisů, a to ust. a odst. 2, a pokud jde o výklad platnosti právních úkonů, ust. stran výkladu překážky věci pravomocně rozhodnuté a ust. z hlediska vyhodnocení provedených důkazů či jejich neprovedení, resp. nedostatečného přihlédnutí ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovateli předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že postup v soudním řízení včetně interpretace a aplikace právních předpisů je záležitostí obecných soudů. Úkolem Ústavního soudu navíc není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými" zákony, pokud takové porušení neznamená zároveň porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody. Ústavní soud není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [ , písm. d) y]. Tak tomu bude zejména v případech kdy jejich rozhodnutí jsou projevem libovůle nebo stojí v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.

V posuzovaném případě Ústavní soud žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah neshledal. Podle přesvědčení Ústavního soudu obecné soudy v záhlaví citovanými rozhodnutími rozhodly zcela v souladu se zákony i principy zakotvenými v ě. Tato svá rozhodnutí přehledně, logicky, srozumitelně a podrobně odůvodnily, přičemž se dostatečně vypořádaly se všemi rozhodujícími skutečnostmi a stěžovateli v opravných prostředcích uplatněnými námitkami. Námitky stěžovatelů obsažené v ústavní stížnosti představují podle náhledu Ústavního soudu pouhou polemiku s právními závěry obecných soudů. Vzhledem k těmto skutečnostem, nemaje potřebu cokoli dodávat, Ústavní soud v dalším pouze odkazuje na odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud uzavírá, že svým přezkumem v záhlaví citovaných rozhodnutí nezjistil nic, co by odporovalo jakýmkoli principům, právům nebo svobodám zaručeným ústavními normami České republiky, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. září 2010

Miloslav Výborný v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu