Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2051/10

Ústavní soud rozhodl dne 9. září 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. S., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. května 2010 č. j. -100, spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a s návrhem na zrušení ust. , , ve znění , za účasti Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 15. července 2010, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. května 2010 č. j. -100, a to pro porušení článku 36 odst. 1, článku 37 odst. 3 a článku 38 odst. 2 d.

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. května 2010 č. j. -100.

Dále stěžovatel v ústavní stížnosti navrhl, aby Ústavní soud zrušil ust. , , ve znění

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. května 2010 č. j. -100 byla žalovanému (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel") uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 008,- Kč s příslušenstvím a dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 180,- Kč.

II.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že mu bylo odňato právo jednat před soudem, neboť o konání ústního jednání se nedozvěděl a tudíž se nemohl osobně účastnit řízení a činit procesní úkony. Stěžovatel dále namítá, že ve věci rozhodovala vyloučená soudkyně.

III.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky, stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V souzené věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

Ze sdělení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou Ústavní soud zjistil, že stěžovatel napadl rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. května 2010 č. j. -100 odvoláním. Stěžovatel tak učinil přesto, že toto rozhodnutí obsahuje poučení, že "proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle ust. , neboť bylo rozhodováno o peněžité pohledávce nepřesahující částku 10.000,- Kč".

Dotazem na pracovnici Krajského soudu v Liberci Ústavní soud zjistil, že spis vedený o Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. byl předložen odvolacímu soudu k projednání podaného odvolání a k projednání vznesené námitky podjatosti.

Ustanovení fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.

V předmětné věci stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není zastoupen advokátem.

Z mnoha předchozích řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vedl, je přitom již dostatečně poučen, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Součástí poučení byl pravidelně i návod, jak postupovat při odstraňování vad ústavní stížnosti včetně popisu, jak postupovat v případě, že stěžovatel nemá prostředky na zaplacení nákladů spojených s právním zastoupením, včetně upozornění, že Ústavní soud právní zastoupení nezajišťuje.

Ústavní soud pouze pro úplnost dodává, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Pokud se stěžovatel v ústavní stížnosti domáhal toho, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. května 2010 č. j. -100, je třeba uvést, že takový postup by byl možný (ust. ) pouze tehdy, jestliže by Ústavní soud ústavní stížnost přijal; předmětný návrh má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu a nelze jej od ústavní stížnosti oddělit (viz např. usnesení ze dne 13. ledna 1995

sp. zn.

, publikováno ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 3, usnesení č. 2); pokud je ústavní stížnost odmítnuta, sdílí takový návrh osud ústavní stížnosti.

Spolu s ústavní stížností stěžovatel podal rovněž návrh na zrušení ust. , , ve znění Z ust. vyplývá, že návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu má akcesorickou povahu, protože jej lze podat pouze spolu s ústavní stížností proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, vydanému na základě aplikace napadeného právního předpisu či jeho části a tento návrh "sdílí osud" ústavní stížnosti. Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu ust. . Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (viz shodně usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Nelze totiž požadovat zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení, jestliže jeho aplikace nezasáhla do ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele.

Při shrnutí výše uvedeného Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost a návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle ust. odmítnout. Návrh na zrušení ust. , , ve znění , Ústavní soud odmítl podle ust. ve spojení s ust. .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. září 2010

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu