Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 486/10

Ústavní soud rozhodl dne 30. srpna 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele S. Š., zastoupeného JUDr. Pavlem Reiserem, advokátem se sídlem Mikulášská 9, Plzeň, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -733 ze dne 19. 8. 2009, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -683 ze dne 21. 4. 2009 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -635 ze dne 12. 2. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 18. 2. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další formální a obsahové náležitosti vyžadované .

Dle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval. Stěžovatel v této souvislosti uvedl, že usnesení Nejvyššího soudu č. j. -733 ze dne 19. 8. 2009 nebylo řádně doručeno jeho obhájci, neboť přestože mělo být doručováno do vlastních rukou, převzal jej toliko zmocněnec obhájce a nikoliv obhájce sám. Tato skutečnost dle stěžovatele zakládala neúčinnost doručení a na jeho ústavní stížnost tak bylo třeba pohlížet, s ohledem na ustanovení ve spojení s § 62 až 64 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), jako na včasnou.

Ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. , jenž si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že dne 3. 9. 2009 stěžovatel osobně převzal usnesení Nejvyššího soudu č. j. -733 ze dne 19. 8. 2009 a téhož dne jej převzala i zmocněnkyně jeho obhájce (jednalo se o zaměstnankyni advokátní kanceláře). Dle § 63 trestního řádu se pro způsob doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům přiměřeně použijí předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci. Naopak ze žádného ustanovení trestního či nevyplývá, že by advokát musel převzít písemnost osobně.

Z výše uvedeného je patrno, že usnesení Nejvyššího soudu č. j. -733 ze dne 19. 8. 2009 bylo řádně doručeno jak stěžovateli, tak i jeho obhájci, a to dne 3. 9. 2009. Byla-li ústavní stížnost předána k poštovní přepravě až dne 17. 2. 2010, tedy po uplynutí více než pěti měsíců ode dne doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, stalo se tak opožděně a Ústavnímu soudu nezbylo než ji odmítnout dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. srpna 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj