Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1913/10

Ústavní soud rozhodl dne 8. července 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ÚAMK a. s., IČ 60192798, se sídlem Na Strži 1837/9, 140 00 Praha 4, zastoupené Mgr. Ľudovítem Pavelou, advokátem, se sídlem Konviktská 291/24, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. , usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 9. 2006 sp. zn. , usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2006 sp. zn. a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 31. 3. 2006 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 1. 7. 2010 a doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 7. 2010 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6 s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva garantovaná v y a v d.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Jednou z důležitých zákonných náležitostí návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti je dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Ze shora uvedeného, z dřívějších ústavních stížností stěžovatelky ve věci

sp. zn.

a

sp. zn.

, z příjmového razítka advokátní kanceláře právního zástupce stěžovatelky na kopii usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2006 sp. zn. a z faxové hlavičky vyznačené na kopii usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. je zřejmé, že napadená rozhodnutí byla právnímu zástupci stěžovatelky doručena minimálně dne 19. 9. 2006, resp. 2. 4. 2007 a je tak též evidentní, že lhůta k podání řádné ústavní stížnosti uplynula marně, když ústavní stížnost byla podána až v červenci roku 2010. Zmeškání této lhůty přitom podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout.

Ústavní soud k vysvětlení svého postupu dodává, že dvě předešlé ústavní stížnosti stěžovatelky, směřující proti témže rozhodnutím, byly Ústavním soudem usneseními ze dne 26. 9. 2007

sp. zn.

a ze dne 25. 2. 2010

sp. zn.

odmítnuty dle ust. jako nepřípustné, neboť doposud nebylo skončeno řízení o žalobě pro zmatečnost, kterou (jak plyne z odůvodnění usnesení

sp. zn.

) podala stěžovatelka z totožných důvodů jaké uvedla v ústavní stížnosti, resp. ve všech třech jejích ústavních stížnostech; sama stěžovatelka tak dala svým postupem najevo, že tvrzený zásah do jejích základních práv lze odstranit v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost, přičemž Ústavní soud nemohl předjímat rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost, stejně jako nemohl zkoumat, zda stěžovatelka podala žalobu pro zmatečnost efektivně. V těchto odmítavých usneseních byla stěžovatelka opakovaně Ústavním soudem poučena, že podle ust. , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost i proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Nyní projednávanou ústavní stížností však stěžovatelka napadla pouze shora uvedená usnesení (což plyne jak z petitu ústavní stížnosti, tak i z jejího obsahu), nikoli však usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2007 sp. zn. , kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost proti ústavní stížností napadeným usnesením obvodního a městského soudu, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 9. 2008 sp. zn. , kterým bylo toto rozhodnutí potvrzeno a zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2010 sp. zn. , kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky.

Vázán petitem návrhu nemohl se Ústavní soud zabývat meritem věci a stejně tak nemohl zkoumat důvody zamítnutí stěžovatelčiny žaloby pro zmatečnost. Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl, jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. července 2010

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj