Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1353/10

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci stěžovatele M. K., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem AK v Bolzanova 1, Praha 1, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2009 č. j. -131, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 7. 2008 č. j. -91 a proti usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 28. května 2009, spojené s návrhem na zrušení ustanovení a ustanovení a , takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

Dne 10. 5. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, jež Ústavní soud posoudil v souladu se , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen " ") jako ústavní stížnost. Stěžovatel petit ústavní stížnosti formuloval takto:

"(...) stěžovatel žádá, aby Plénum Ústavního soudu nahradilo usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 28. května 2009 a o věci stěžovatele nově rozhodlo nálezem takto:

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. února 200, č. j. -131 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 7. 2008, č. j. -91 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle d bylo porušeno právo stěžovatele na účinné právní prostředky nápravy podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod bylo porušeno právo stěžovatele na užívání práv a svobod bez rasové diskriminace podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a bylo porušeno právo stěžovatele na pokojné užívání majetku podle článku 1 Protokolu č. 1. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2009, č.j. -131, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. července 2008, č.j. -91, se zrušují.

3. Část v ustanovení odst. , se zrušuje.

4. Část , ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení a v ustanovení , se zrušuje."

Z této citace, jakož i z velmi podrobné ústavní stížnosti mj. plyne, že ústavnost výše citovaných rozhodnutí obecných soudů byla již Ústavním soudem přezkoumána a tento přezkum vyústil v usnesení III. senátu Ústavního soudu

sp. zn.

z 28. 5. 2009, jímž byla stěžovatelova tehdejší ústavní stížnost odmítnuta, jakož byl odmítnout i návrh s ní spojený podle , a . Již jen z obsahu právě projednávané ústavní stížnosti je zjevné, že pokud stěžovatel opětovně brojí proti rozhodnutím obecných soudů, je jeho ústavní stížnost v této části podána opožděně. Žádá-li stěžovatel "nahrazení" citovaného usnesení III. senátu Ústavního soudu rozhodnutím Pléna Ústavním soudu, pak je nutno konstatovat, že k tomuto rozhodnutí není Ústavní soud příslušný.

Vzhledem k právě uvedenému se Ústavní soud rovněž nemohl zabývat návrhem stěžovatele na zrušení právních předpisů, neboť tento návrh je akcesorický k ústavní stížnosti a může být věcně projednán jen tehdy, je-li věcně projednána i ústavní stížnost.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti odmítl Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení , d) a návrhy s ní spojené podle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu