Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3331/09

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. M. F., zastoupeného Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem Praha 3, Vinohradská 126, proti sdělení Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 2. 11. 2009, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného sdělení, kterým mělo být porušeno jeho právo "domáhat se stanoveným postupem svého práva u jiného orgánu" dle d (dále jen " ").

Dříve než Ústavní soud může přikročit k věcnému přezkumu rozhodnutí, opatření, nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci, o nichž je tvrzeno, že jimi bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem, musí ověřit, zda jsou pro takový přezkum splněny podmínky předpokládané , o Ústavním soudu (dále jen " "), jímž je Ústavní soud podle y vázán. V dané věci Ústavní soud konstatuje, že věcný přezkum stěžovaných zásahů orgánu veřejné moci je vyloučen, a to z důvodů dále vyložených.

Projednávanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti sdělení Nejvyššího státního zastupitelství, které považuje za protiústavní pro naprostou nepřezkoumatelnost.

Dle ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

Jelikož se stěžovatel v petitu svého podání domáhá zrušení rubrikovaného sdělení, je zřejmé, že jej není možno podřadit pod tzv. jiný zásah [srov. dikci ustanovení ]. Stěžovatelem napadené sdělení by tak v kontextu projednávané ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení bylo možno podřadit toliko pod pojmy "pravomocné rozhodnutí" nebo "opatření".

O "pravomocné rozhodnutí" se však v případě napadeného sdělení jednat nemůže, neboť postrádá nejen formální, ale i potřebné materiální znaky rozhodnutí, jelikož nezakládá, nemění ani neruší práva a povinnosti stěžovatele (srov. Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: . Komentář. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C.H.Beck, 2007 s. 495); napadené sdělení přitom není možno podřadit ani pod (ve své podstatě "zbytkový") pojem "opatření" (srov. ibid. s. 495-496 a Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: s komentářem, ASPI a. s., Praha, 2007, s. 326).

K otázce způsobilosti "vyrozumění" či "sdělení" orgánů činných v trestním řízení poškozenému být předmětem efektivní ústavní stížnosti se již Ústavní soud vícekrát vyjádřil. Ve své judikatuře Ústavní soud opakovaně dovodil, že napadená "vyrozumění" či "sdělení" orgánů činných v trestním řízení z podstaty věci nelze kvalifikovat jako "rozhodnutí" ani jako tzv. "jiný zásah" orgánu veřejné moci ve smyslu ustanovení . Jedná se toliko o sdělení výsledku určitého postupu, který Ústavní soud není oprávněn korigovat; ostatně jinak by zasáhl do činnosti orgánů činných v trestním řízení, což mu nepřísluší (srov. např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

,

,

,

).

Podle y se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Podnět ve smyslu ustanovení § 174a trestního řádu takový "stanovený postup" evidentně nepředstavuje a jeho posouzení Nejvyšším státním zastupitelstvím tudíž nepředstavuje "uplatnění státní moci", jež by mohlo být jakkoli reflektovatelno v poměrech jeho "práva" ve smyslu uvedeného článku y. Stěžovateli proto nesvědčí ani legitimace k ústavněprávní kritice postupu, který Nejvyšší státní zastupitelství ve vztahu k jeho podnětu zvolilo.

Protože se v případě "sdělení" Nejvyššího státního zastupitelství zjevně nejedná o rozhodnutí ani tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatele a vzhledem k tomu, že Ústavní soud je povinen, jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti ( y), při své činnosti respektovat jednu ze základních zásad právního státu, jíž je uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon ( y a y), musel Ústavní soud podání, kterým se stěžovatel domáhá vydání rozhodnutí, ke kterému není Ústavní soud příslušný (srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: s komentářem, ASPI a. s., Praha, 2007, s. 143) dle odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2010

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj