Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 570/10

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora, Exekutorský úřad Hodonín, zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Masarykovo nám. 8, proti usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu v Bruntále ze dne 16. 2. 2010 sp. zn. 005 EX 111/2010, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , exekuční řád, ve znění , takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 1. 3. 2010, stěžovatel brojí proti usnesení soudního exekutora, jímž byl vyzván k doplnění návrhu na nařízení exekuce připojením originálu či úředně ověřené kopie exekučního titulu s poučením, že pokud nebude návrh doplněn a z tohoto důvodu nebude možné v exekučním řízení pokračovat, řízení bude zastaveno. Stěžovatel má za to, že postupem exekutora, který není soudem a není ani soudem pověřen prováděním úkonů exekuce, je porušeno jeho právo, aby dle a d a dle y výkon soudní moci v dané exekuční věci vykonával nezávislý soud a zákonný soudce.

Protože výše popsaný protiústavní postup vyplývá z ustanovení a 2, a 2 a a 2 (dále jen " ") ve znění dle změny provedené , stěžovatel navrhuje dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") zrušit

I. ustanovení , Části první,

- bodu 28. v části " Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi",

- bodu 31.,

- bodu 32. v části "1) Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření k provedení exekuce (dále jen "pověření"). Neobsahuje-li návrh oprávněného všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. 2) V žádosti exekutora o pověření provedením exekuce musí být označen exekutor, který má být pověřen provedením exekuce, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována, musí dále obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, datum jeho vykonatelnosti a uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena. Společně se žádostí exekutor soudu zašle návrh oprávněného na nařízení exekuce a všechny y, které k návrhu připojil. Žádost musí být podána na elektronickém formuláři a všechny y, které se soudu zasílají společně s ní, musí být zaslány v elektronické podobě; není-li to technicky možné, mohou být žádost i y zaslány v listinné podobě".

II. ustanovení § 35 odst. 2 exekučního řádu ve znění platném do 31. 10. 2009 části věty první "exekutorovi nebo".

III. ustanovení § 39 odst. 1 exekučního řádu ve znění platném do 31. 10. 2009 v části "exekutor nebo".

IV. ustanovení § 44 odst. 1 exekučního řádu ve znění platném do 31. 10. 2009.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny formální náležitosti stanovené . Poté co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadeného usnesení, posoudil ústavní stížnost jako nepřípustnou.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, která se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

V projednávané věci byl stěžovatel napadeným usnesením vyzván k doplnění návrhu na nařízení exekuce předložením exekučního titulu (§ 38 odst. 2 exekutorského řádu). Současně byl poučen o následcích neuposlechnutí výzvy, vyplývajících z ustanovení § 39 odst. 2 exekučního řádu.

Uvedené usnesení, proti němuž není přípustný opravný prostředek ( ve spojení s exekučního řádu) lze zařadit mezi dílčí procesní rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení řízení či se vyzývá k doplnění či opravení podání. Nejde tedy o rozhodnutí, kterým by bylo řízení ve věci pravomocně skončeno. Jinými slovy stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti rozhodnutí, které v daném okamžiku nezasahuje nezhojitelně do jeho základních práv a svobod. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu je ústavní stížnost, brojící proti takovému dílčímu rozhodnutí, nepřípustná (srov. usnesení ze dne 22. 2. 2005, usnesení ze dne 24. 9. 2009).

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout jako nepřípustnou.

Jestliže bylo o ústavní stížnosti rozhodnuto odmítavým výrokem, musí se tento výrok promítnout i do návrhu na zrušení ustanovení exekučního řádu ve znění dle změny provedené Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadají tím současně i základní podmínky projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají. Ústavní soud proto podle ustanovení návrh na zrušení příslušných ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. dubna 2010

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu