Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2375/2013

29 Cdo 2375/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobců a)Ing. V. D.,b)V. P., c)MUDr. P. S.,d)J. B.,e)J. K.,f)P. K.,g)G. H. a h)M. B., všech zastoupených JUDr. Petrem Zimou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Slezská 2127/13, PSČ 120 00, proti žalovaným 1) AKRO investiční společnosti, a. s., se sídlem v Praze 6, Slunná 547/25, PSČ 162 00, identifikační číslo osoby 49241699, 2)Doc. JUDr. P. M., CSc.,3)Ing. J. T., a 4)Ing. N. H., o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců a), b), c), d) a g) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2012, č. j. -45, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. ledna 2012, č. j. -35, odmítl pro vady podání žalobců ze dne 4. prosince 2009, doručené soudu téhož dne (výrok I.), nepřipustil, aby na návrh žalobců přistoupila do řízení na straně žalované Česká republika – Česká národní banka (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobců potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci a), b), c), d) a g) dovolání, opírajíce jeho přípustnost o , (dále jen „ “), majíce za to, že je naplněn dovolací důvod vymezený v , a navrhujíce, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolatelé oponují závěru odvolacího soudu, podle něhož soud prvního stupně podání žalobců správně posoudil jako neprojednatelné. Podle obsahu dovolání tak brojí proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu toliko v té části, jíž bylo potvrzeno odmítnutí podání pro vady. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí přezkoumal v tomto rozsahu.

Dovolání v této věci je – bez dalšího – přípustné podle Podmínku formulovanou druhou větou označeného ustanovení (aby napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam) má Nejvyšší soud za obsoletní z příčin popsaných v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904).

Nejvyšší soud však dovolání odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že z , a , jakož i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že uplatňuje-li žalobce nárok na peněžité plnění z důvodu náhrady škody, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, jíž je soud v řízení i při rozhodování vázán a od níž se jen výjimečně může odchýlit v případech uvedených v (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 23. června 1970, sp. zn. , uveřejněný ve Sborníku NS ČSSR IV., na str. 702-703, který je i nadále použitelný, a dále shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2003, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2003, pod číslem 153).

Nemůže-li žalobce svůj peněžitý nárok přesně vyčíslit, musí jej uvést alespoň v přibližné výši (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2002, pod číslem 209, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2011, sp. zn. , jež je veřejnosti přístupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na jeho webových stránkách).

Poukaz dovolatelů na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. , a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2012, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2013, pod číslem 76, je zjevně nepřiléhavý; v uvedených rozhodnutích se Nejvyšší soud zabýval právem na zaplacení přiměřeného vypořádání podle , obchodního zákoníku, zakotveným v právní úpravě do 30. června 2008, nikoli náhradou škody. Z usnesení sp. zn. se přitom podává, že při rozhodování o přiznání práva na jinou výši vypořádání jde právě o výjimečný případ v intencích , kdy soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jelikož z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

Stejně tak je nepřiléhavý odkaz odvolatelů na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne ze dne 31. května 2011, sp. zn. ; o situaci popisovanou v tomto rozhodnutí totiž v projednávané věci nejde. Žalobcům v projednávané věci nic nebránilo v tom, aby výši požadované náhrady škody (alespoň v části vztažené k určitému datu, např. k datu podání žaloby) odhadli a v žalobě vyčíslili. Na následné změny hodnoty podílových listů, které by se projevily ve výši žalobci žádané náhrady, by pak žalobci mohli reagovat příslušnými procesními dispozicemi se žalobou (viz a ). O předčasné uplatnění nároku by (s ohledem na žalobci popisovaný skutkový stav) nešlo.

Za dané situace, kdy žalobci ani přes výzvu soudu podle neodstranili vady žaloby spočívající v nevyčíslení jimi požadované výše náhrady škody, neshledal Nejvyšší soud důvod zabývat se dovoláním v této věci meritorně.

Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , když dovolání žalobců a), b), c), d) a g) bylo odmítnuto, žalovaným však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2014

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu