Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1985/2014

30 Cdo 1985/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně L. G., proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o zaplacení částky 259.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2014, č. j. - 30, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 11. 2013, č. j. – 22, kterým nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků a kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na ustanovení zástupce.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, aniž by byla při jeho podání zastoupena advokátem a aniž by tvrdila a doložila, že má právnické vzdělání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II. bod 7 ) – dále jen „ “

Podle věty první platí, že: „Není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.“ Podle není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

V posuzované věci dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce podle V případě, že předmětem dovolacího řízení je přezkum splnění podmínek pro ustanovení zástupce účastníku řízení podle , by trvání na podmínce povinného zastoupení pro dovolací řízení vedlo k popření smyslu a cíle podaného dovolání a ve svém důsledku k popření práva žalobkyně na přístup k soudu. Povaha rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, tak vylučuje, aby bylo možno dovolací řízení zastavit pro nedostatek podmínky povinného zastoupení dle ustanovení ve spojení s ustanovením Obdobně Nejvyšší soud rozhodl např. v usneseních ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. , a ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. .

Dovolací soud proto přistoupil k dovolacímu přezkumu.

Podle „dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.“

Podle „dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.“

Podle „v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).“

Podle ustanovení „Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.“

Posuzované dovolání neobsahuje zákonem vyžadované náležitosti, neboť žalobkyně nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, neuvedla ani důvod dovolání a nevymezila právní posouzení věci odvolacím soudem, které pokládá za nesprávné.

Námitky žalobkyně týkající se správnosti skutkových zjištění nejsou způsobilým dovolacím důvodem ( ). Na vyřešení dalších otázek, jejichž posouzení žalobkyně v dovolání zpochybňuje (soud prvního stupně nedostatečně vyložil důvody, kterými se řídil při rozhodování o výši přiměřeného zadostiučinění, výše přiznaného zadostiučinění není dostatečná), napadené rozhodnutí nezávisí, neboť odvolací soud se těmito otázkami v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval (když nerozhodoval o věci samé, ale pouze o návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení právního zástupce).

Odkaz žalobkyně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. , je nepřiléhavý, neboť v tam posuzované věci soudy na rozdíl od věci žalobkyně dospěly k závěru, že podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce žalobci dány jsou.

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat ( , věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. října 2014

JUDr. Pavel S i m o n

předseda senátu