Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4057/2014

33 Cdo 4057/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce J. P., zastoupeného JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká 92, proti žalované M. Ř., zastoupené JUDr. Pavlem Jiřičkou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Velká Krajská 52/2, o vydání věci oproti zaplacení částky 20.167,- Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. října 2013, č. j. -172, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 31. ledna 2012, č. j. -142, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 20.167,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) oproti vydání systému zasklení ALUPLUS, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 25. října 2013, č. j. -172, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil, změnil jej ve výroku o nákladech řízení (pokud jde o jejich vyčíslení) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 1 a 7 a čl. II bod 2 - dále jen „ “), přípustné.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle , v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

Dovolání žalobce shora uvedený postulát nesplňuje, neboť přípustnost je v něm zdůvodněna pouhou citací části zákonného ustanovení („rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“), aniž je přitom specifikováno, jakou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel na mysli (která podle jeho mínění nebyla dosud dovolacím soudem řešena). Nejde tedy o řádné vymezení přípustnosti dovolání v režimu ; dovolání je tak zatíženo kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Nad rámec své přezkumné činnosti považuje dovolací soud za vhodné poznamenat, že brojí-li současně žalobce v dovolání proti závěru, že nebyl oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo z důvodu tzv. „subjektivně neodstranitelné vady“, k němuž odvolací soud dospěl poté, kdy prejudiciálně dovodil, že reklamované rosení a namrzání skel není vadou díla a žalované nevznikla povinnost z odpovědnosti za vady díla, tak již například v rozsudku ze dne 21. října 2010, sp. zn. , Nejvyšší soud dovodil že soud se musí zabývat existencí tvrzené vady i v případě, že v důsledku nedodržení lhůty pro vyřízení reklamace dochází k uplatnění nevyvratitelné právní domněnky neodstranitelnosti reklamované vady.

Vytýká-li žalobce soudu prvního stupně, že porušil zásadu rovnosti stran tím, že bez návrhu protistrany provedl důkaz znaleckým posudkem, a odvolacímu soudu, že toto pochybení toleroval, nelze tyto výtky podřadit žádnému kritériu přípustnosti vyjmenovanému v (nejde o tzv. „spor o právo“ ve smyslu výkladu či aplikace procesních norem); protože dovolání není přípustné, dovolací soud se těmito námitkami nezabýval (srov. větu druhou ).

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. října 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu